---
přidáno 09.11.2007
hodnoceno 6
čteno 541(15)
posláno 0
v husté hřívě noci
nemotorně bruslím
po zrezlém zábradlí
oblezlém psím vínem, prhou
a včera uschlými kopřivami

zlatý kočár
/tak vtíravě přijíždějící/
mi pověsil na kolena
dózy s těžkými víky

…stále ještě se podpírám bílou holí…
/trochu podkluzuje/

v líném vzduchu
- nasáklém po hořícím celofánu -
kreslím žulové rameno
…Tvoje...

přidáno 12.11.2007 - 22:43
Taky se mi líbí... ;o) Hlavně to zrezlé zábradlí... :o)
přidáno 12.11.2007 - 00:05
na me je to asi nejaky moc slozity a intelektualne na vysi... vubec tomu nerozumim...:( achjooo:(
ale to s tim kocarem, tj super!
přidáno 10.11.2007 - 11:17
Mně se to líbí, ...každý si pod tím může představit co chce...paráda...;)
přidáno 09.11.2007 - 17:14
jo, každej řádek symbolizuje něco, a jen autor ví co...a my se můžeme pouze domnívat ;) to žulové rameno zní hezky :)
přidáno 09.11.2007 - 16:06
tralala, to je moje oblibena hlaška, ale k básni, ja tyhle symbolistický nebo jak se to jmenuje basně nemam moc rád, páč většinou nedokažu pochopit o čem vubec jsou....
přidáno 09.11.2007 - 15:47
zajímavá ... ;)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tralalá : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Přiznání skočilo do vody
Předchozí dílo autora : Ještě se bojíš?

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
NoWiš
» narozeniny
Tereza v. [7], Yeah [5]
» řekli o sobě
shane řekl o Severka :
Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Apple iPhone a iPad

Proč si koupit iPhone nebo iPad? Zkušenosti z první ruky.

Patos

Krátké a mnohdy vtipné či šokující vystřihovánky ze života.

© 2018 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku