ten hravý smutek se na to docela dost hodí... možná trošku maskovaná beznaděj... máš pravdu... ten pocit se asi nazvat nedá...

Brr...je děsivá...ale musím uznat, že na toto téma je napsaná pěkně...;)

Hodně často ti ve verších pokulhává rytmus...
i práce s různými typy rýmů báseň spíše "kostrbatí"...
ale to téma se mi moc líbilo...;)

je úžasná-...tak moc mi toho dala a tolik mi toho připomíní..vryla se mi do srdce už dávno před tím, než jsi ji napsala;)

;)hm...moc pěkné...

ale je ;) bez nich to vypada (snad) lépe :)

rozumim... oduvodneno ;)

neni zac ;)

Všem díky za podporu. Alespoň vím, že nepíšu zbytečně.

Díky za názor, jsem ráda, že se Ti povídka líbila.

...docela dobré :)

:( rozhodně jedna z nejhezčích na tohle téma. ale najdou se mezi lidmi i tací, kdož ruku podají a potěší ztrápené. snad někoho takového potkáš. ;)

Tak jako já, hvězdičko! Někdy se stáván i bláznivým astronomem a stále jen hledám na obloze ten malý vůz! To něžné světélo v jeho oji mi nedá spát!
Stejně jako některé verše té zářivé hvězdičky, co Tvé jméno má!;oQ

Jsem rád, modrý andílku, že se Ti to líbí! Koukal jsem jinde, že sis našla ve slovníku jediné cizí slovo co obsáhne všechny komentáře...;o)))

Já bych spíše řekl bláznivé....

stěn je šest... viz předposlední sloka.

Díky za upozornění, Aliwien! Už jsem to odstranil. Kopíroval jsem to odjinud a když mi to zajelo mimo tu viditelnou sféru okénka, myslel jsem, že se to nezdařilo a dal to víckrát!

Já někam přijedu? Kam a jak? Zázrak mne provází životem v podobě pár virtuálních přátel, jejichž fyzično si mohu dle popisu pouze představovat, jen u pár z nich vím, jak asi vyhlíží dle fotek někde na nettu, třeba právě i tady, /jedinou čarodějku znám osobně, když si tu byla v Blovicích pro nového pejska/, o duších bych už mohl hovořit zasvěceněji, ale k čemu slov? Ty pravé věci je lepší procítit...Takže díky za milá slova i za mnohou inspiraci / viz naše veršotepecké souboje/ , hezké svátky a ať už Tvá duše konečně nalezne pokoje a nechá v klidu spát ty, kteří se už nemohou vrátit! Vzpomínat je sice hezké, ale drásat si srdce tím, co už nelze změnit, to je masochismus...Je tu přeci trolik živých, co stojí za pozornost a lásku! Měj se fajn!;o)))

cáky cáky cáky

Takže je to přesně takové, jaké to mělo být! I když mám v různých slokách verše různé délky, takže to střídá rytmus, třeba 2.sloka má liché verše o slabiku delší, sudé o slabiku kratší než ty v 1.sloce, ale úpravy, co mne napadají, by už zněly víc strojeně a narušili by jistou intimitu projevu.../Ale, že si tu svou nedokonalost dovedu obhajovat a dělat z nouze ctnost!/Zkrátka, líbilo se mi to líp tak, jak to je...;o)))