Když slunce za horizont padá,
do duše vlévá podivný klid,
najednou vše lehčeji vypadá,
jak to? Asi má to tak být....

zajimava ;)

pekne... ciste... pochopitelne... ;)

Krásné vyznání...určitě potěší;)

trochu zarýmuj, a kdyby ani to ne, tak si zabuč, i to napoví.

Milane, myslel jsi v lihu?

obraz...baletim...krasnej....moc hezky...celou ji vidim..jak film co boli...bavi me to...libi se mi to...

jen ke komentum...myslim,ze umeni hranice nema..myslim,ze by to mela byt nejvic nezavisla a nejvic volna a nejvic sva "oblast"......jinak...)...zacatek kterej zacina - chci rict...je nejvic..prijde mi to desne osobni..jako ze mluvis s tim,kdo te cte hned na zacatku..pusobi to desne pekne..obsahy ted nedokazu popisovat...ale mluvi..

Úplně jsem si tě představila jak v tom zmatku pobíháš...;)...

nemyslim,ze je tu dulezity uplne presne definovat vsechno co pises..tim myslim to absolutni pochopeni..libi se mi to jen tak myslet,zamyslet se a tak...sou to silny veci..to je to hlavni...libi se mi

Cítím z tvé básně tu sílu okamžiku...;)

Díky za názor. Ale obě asi píšeme trochu jinak a po svém, třeba jiného čtenáře i tato povídka zaujme.

Dobře se to čte.

To nebylo braní iluzí, jen rekapitulace životních zkušeností...Ostatně vyjímky potvrzují pravidla!;oD
Takže Ti přeji, aby i Tys patřila k té šťastnější menšině!;oQ

Tak jsem Tě přes saspi dostihl tady...Ne že bych Tě snad honil! Ten typ na psance mám právě od Gábiny!

Trocha diety neuškodí,
jen jí nesmí být příliš moc!
Z dlouhých pauz nevěra se rodí,
Láska upadá v temnou noc...
Když někdo zavrhl vztah pravý,
útěchu našel v bláznění,
nech ho jít, nebyl to ten pravý!
Příliš fixován na ženy,
před kterými se může kasat,
jakýže on je pravý muž!
Nenech si srdce touhou drásat,
pokud se jednou rozhod' už!
Nezaslouží si Tvoji lásku,
kdo nerozezná ten pravý cit,
ať je jak osel na provázku
s tou, kterou dal se okouzlit!
Každý je strůjcem štěstí svého,
řekni mu tiše:" Jen si běž!"
Nestůj tu jak oživlé dřevo,
když zvolil klamných citů lež!
Na Tebe jiný osud čeká,
s důvěrou vstříc mu kráčej teď,
již otvírá se náruč měkká,
čís srdce tluče v odpověď...
K1 ;oQ

solený polštář fakt není moc dobrý nápad ;) tedy na dílo ano... ale chudák polštář... :D

Pěkně jsi nám zahrál na city.

nebrat iluze prosím ;)...

Je to napsané pěkně, i téma (umění prohrávat) je pěkné, jenže právě proto je škoda toho dost nemastného příběhu. Kdyby mi ho někdo vyprávěl z očí do očí jako skutečnou historku, přišlo by mi to v pořádku, ale jako povídka tomu prostě něco chybí. Jak si může hlavní hrdina myslet, že mu projde taková banální nepropracovaná pomsta? Vážně věřil tomu, i přesto, že bylo v té hospodě několik svědků, kteří můžou odpřísáhnout, že se nic nestalo a že měl na sobě úplně jiné oblečení, že s jedním zubem policajty přesvědčí? Jistě, jsou to čeští policajti, ale stejně... Jeho pomsta se samozřejmě dočká očekávané reakce, na všechno se přijde, a on zaplatí pokutu. Pro něj je to zřejmě blbé. Ale já jsem si z toho nic neodnesla. Není mi ho líto, prohrávat jsem se nenaučila, a ani jsem se nijak královsky nepobavila. Je to prostě jako příběh ze skutečného života - ,,To bylo tak, a nakonec se vlastně nic nestalo." A literatura by měla ze skutečného života vycházet, ale ne ho kopírovat, protože skutečný život není zajímavý (teď cituji jednu lektorku Tvůrčího psaní). Zkrátka, škoda zjevného talentu.

a zrovna dneska jsem chtěla něco o bludičce napsat... ale nešlo mi to... tak ti díky ;)