17.01.2008
5
1576 (22)
0
Bože, stavěj své vize na lidech
důvěřuj nám
mi také
důvěřujeme

Ty jsi dopustil stovky válek
miliony nesmyslně zemřely v tvém jménu
a
na
rtech
s
tvým
jménem

přesto věříme v tvou dobrotu
odpouštíme ti.

Milý Bože
Píšu ti, že člověk tě několikrát opustil a pokusil se tě zabít
a protože ty jsi nás také zabíjel
měl by jsi nám to odpustit
a věřit v naší dobrotu.

Milý Bože
my jsme houba,
ty jsi řasa
tvoříme lišejník
zahyne-li řasa, houba přežije
zahyne-li houba
řasa zhyne

Zahyne-li řasa
houba sice přežije
ale její bytí se stane
nesnesitelně těžkým

Bože, nestavěj na písku
nestavěj na kameni
postav svůj chrám v člověku.
 08.02.2008 13:17
dobrá
 17.01.2008 23:37
na světe to chodí tak, jak to vidíš.
 17.01.2008 17:04
Hm, tohle je perfektní...houba, lišejník...symbioza...ale takhle to bohužel nechodí. a předposlední sloka s tou nesnesitelnou lehkostí bytí je asi nejlepší...vlastně jsem vždycky chtěla napsat něco takovýho, tak díky žes to udělal za mě a já už se tím ted nemusím zatěžovat:-)
 17.01.2008 10:39
nesmíš být takovej mizantrop ;)
 17.01.2008 10:34
no to je pěkné..v podstatě opak toho co jsem napsal já:)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.