Prostě nemohu

Dohořívá knot.
Naděje již zmírá.
Hlas hudby z černých not
moji duši svírá.

Vedu souboj proti sobě.
Prohra visí na vlásku.
Už jsem jednou nohou v hrobě
a mám jen jednu otázku.

Má to vůbec smysl?

Život mnoho nabízí.
Mnohem víc než zasloužím.
Ke štěstí mě pobízí
po němž vždycky zatoužím.

Život říká lásku ber
a někomu ji zase vrať.
Nech už tvojich smutných her.
a smutek svůj už navždy zkrať.

Ale já to neumím.
Nevím co bych dělat měl.
Aspoň tomu rozumím,
že nemůžu co každý směl.*

Nemůžu kvůli sobě

*napsal bych skoro každý, ale nerýmovalo by se to.

E