...za přílišnou morbidytu stržena jedna hvězdička ;)

morbidní, genální, super :)

...foukej dál ...

...ano, byla by bláhovost lpět na jedné hvězdičce u básničky když je jich plné nebe...

Díky, azurové nebe! Já na té jedné nelpím!

To ujištění sice hřeje u srdce, ale jak mu mám věřit, když je takhle napsané? /mně místo mě/ I když zase jsi to poslala dvakrát! To svědší o velkém duševním bojo, když uvážíš, že se vzdáváš hvězd jejeich možná značným nerostným bohatstvím...

a není to blbost

:)

Sis mankott, tady je to naky slozity, ja uz radsi drzim hubu. Chtel sem se tady slecny autorky zastat, ale ted tady o vsem ztracim prehled. Snad kdyz je to mezi vama tak to nemusis psat do verejneho fora, pac ostatni to treba nezajima a jestli to ma nejakej hlubokej podtext nebo co na kterej chces upozornit tak vetsina pritomnych ho stejne nezna a .. tak podobne. Vis, ja mam docela casto bordel v myslenkach, tak se nezlob. Samozrejme ze mas pravo vyjadrit se komentarem jakkoliv, jakymkoliv etc, to je tve svate pravo. Nejsem administratorem. A kdyz uz si se vyjadrila tak jak si se vyjadrila tak sem po tobe chtel vysvetleni, a dostal sem ze mi do toho nic neni. Snad je este furt ucelem diskuze rozebirat argumentovat a branit a utocit, to vse na /zni to nehezky/ vysoke urovni, a me se proste nelibilo to ze si mi rekla ze je to jen mezi vama. Snad sem si to dostatecne v hlave utridil a sepsal aby to bylo nejak pochopitelny, doufam ze me pochopis.

nádhera

...vždyť na Měsíc koukám pořád :) , hodnocení za 99 hvězdiček, ta jedna se mě při čtení někam schovala... ale ona se ukáže...

Nevymněnila, neprodala, nepůjčila... :-)

Děkuji za milý komentář, Niky!
Jenže hvězdy jen chladně září, kdežto ta dívka hřeje jako sluníčko! Divíš se pak měsíci, že touží a mně, že to nechci / v té básni!/ vyměnit za studené světlo těch perel noční oblohy? Ty bys mne, být Tvůj, klidně vyměnila za takovéhle neóny? To bys mne tedy dost zklamala!;o(((

ty jsi vazne mily... ;) nejsi tu nahodou administratorem? ze mi radis co mam a nemam delat... ja nechci rikat, ale myslim, ze mam pravo se vyjadrit komentarem...

Měsíček by rád měl být,
že spolu s hvězdami může snít.
Vždyť na tom nebi není sám...
Sama nevím, co bych odpověděla
na otázku, co bych za ty hvězdy dala...

taky se mi líbí ten konec..
tím víc že já nepochopím..

"Víc unaveni jsme na duchu než na těle!" Tak pravil kdosi moudrý a z toho vidíš, že únava je spíše duševní stav, způsob jak přijímáš okolní svět a ty věci, co Ti jsou proti srsti! Takže zdroj síly najdeš nejspolehlivěji ve vlastním nitru! Ale pozor, vcházej do něj bez klepání, ať v něm překvapíš tu pravou pravdu poznání! Obrať se na své moudré vnitřní Já a ono Ti už samo dá tu pravou radu!;o)))

Beznaděj, ta sama není,
těch kvítků je mnohem víc,
berou nám, čeho si cení
naše srdce a pranic
v růstu tom je neomezí,
ani péče zanedbaná,
háček v něčem jiném vězí:
je to duše rozervaná,
jež se sama štěstí vzpírá,
pěstuje raději splín,
naději, co neumírá,
ubíjí přístupem svým!

posledni veta je fakt drsna... pichla me u srdce.

Black heart: Dobre. Takze si to piste private mailem, ano?