26.11.2011 - 16:26
4(3.)Když se tak cítíš dobře.....jako strašák do zelí... a nechceš se probudit....tak to tak nechej být... možná jen tvému okolí to hodně vadí,já osobně bych nad sebou popřemýšlela a snažila se vypadat lépe, jseš mladý,krásný muž, tak můžeš okouzlovat děvčata...
26.11.2011 - 14:5512(5.)Homér: promin ale nejde.... bez ní ne... a už bych to tu řešit moc nechtěl, nutí mě to pak akorád k slzám.... děkuji za pochopení
26.11.2011 - 14:316(2.)a já bych to recitovala - z balkónu, po ránu, s džusem a kávou v ruce;)
26.11.2011 - 14:2814(8.)a já si myslím, že každej, kdo říkal, že se změnil a jinak už to nedokáže - nemá pravdu, jen si to myslí
každý máme svá období, kdy vidíme duhy po stovkách a zase období, kdy zbývá jen ta jedna v benzínové skvrně;)
každý máme svá období, kdy vidíme duhy po stovkách a zase období, kdy zbývá jen ta jedna v benzínové skvrně;)
26.11.2011 - 12:4912(3.)Homér: já se omlouvám, byl to překlep... ale myslím že slzy se tam hodí mnohem více aby to bylo reálné a mělo to význam.... optimista na tohle moc nejsem tak promiňte když tam zas nenajdete nic radostného.... děkuji
26.11.2011 - 12:423(2.)To je přesný a skvěle podaný... Bohužel si tímhle prochází čím dál víc slečen, kterejch je škoda (včetně mě? Teď o tom asi budu přemejšlet...)
26.11.2011 - 12:236(1.)Intonačně mi to moc nesedí, když si představím, jak bych ji recitoval, ale myšlenky pěkný. :-)
25.11.2011 - 23:4214(8.)škoda, že už tu není hodnocení - dal bych stovku. Ty slova kreslí úžasný obrazy.
25.11.2011 - 23:3314(7.)... touha, strach, smutek, zakázané ovoce ... to všechno ... a víc je v chuti a vůni větru ... má to grády a mně se to podání líbí ...ST /kdyby byly tipy ;-)/
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
Daisy Moore» narozeniny
Diog [4]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
