naprosto souhlasím s DP:-)

noo já na tyto tvrdárny moc nejsem, raději se dívám s úsměvem dopředu...smutku je kolem tolik.....:-)

moc hezké...jen pro mě..nějak mi nesedí ta poslední věta....slovo Přeštastna....neladí mi , nemá rytmus.Ale je to prkotina proti tomu celku...:-)

nezahřeje:-))
hezky jsi to napsal

dekuji

Tenhle styl se mi libi ...

puero: jo, je jich tu víc, než obvykle. :)

Tenhle styl znám. Je takový ryze dívčí. Se závorkami, které zveřejňují ty stydlivější části. Jen je tam víc hvězdiček než normálně.

Zdá se, žes v tom vztahu pochopila zákonitosti jimiž se řídí a našla štěstí. A kdyby už pohasínalo, znáš prostředky jimiž ho vrátit do hry. Máš svou lásku podchycenou a prozkoumanou. Hezké.

Moc pěkná jemňounce jemná :)

no...je vážně dobrá..! :o)

vždycky se nedočkavě těším na každou tvou další báseň..číst je, to je, jak kdyby se mi ta všecka něha a veliká krása usídlila přímo v srdci..děkuju za takový pocit a za tvou poezii..! :o)

jeden kamarád hrává po hospodách a na různých akcích, je to výbornej muzikant a člověk s obrovským srdcem..žije hudbou, bohužel jeho partnerka pro jeho koníček neměla pochopení..jenže někdy to prostě není vůbec jednoduchý, ani pro něj, ani pro ni...

ty smutnozvláštní rána...
báseň se ti moc povedla..!

No, bomba, lehni. Mě se líbí , je to drsné...je to fakt drsné, ale bohužel pravdivé...ale všechno je jinak:))

U té poslední jsem se zasmála, ta je dobrá..taková jistota, že jedeme všichni autem a stojíme na nádraží Psanců, ještě, že nám nikomu neujel vlak!! No, jo, ale proč jsme na nádraží? Aha, my ještě nevíme, že pojedem autem...tak to jo,to jo:))

taron: Vždyť víš, že tohle heslíčko mě provází, už ho znáš, ale všechno je tak jak v tu chvíli napíšu, to zase jo, ale v podstatě to může bejt úplně jinak. Pá, pá

Myslím si, že nejenom já, ale i Loner chápe, že manželství je v jistém smyslu dřina...a odříkání, ale má svá pozitiva :)) líbí se mi to tvoje: stejně je všechno jinak, že bych taky přestala brát život vážně? Hmm...něco na tom bude..:))

taron: loner:K upřesnění, jasně že je to dřina, sebezapření. Hlavně tohle je báseň, realita mého života přece může být úplně jiná. Někdy. Mějte se a buďte šťastni a nebo zkuste si na to hrát. Hlavně se nezapomeňte smát. Já ten život totiž přestala brát vážně. A to mi hodně pomohlo. Stejně je všechno jinak.

Fí ha...dobrý...jedna zmála, co má štěstí a nešlape si po něm...:))

hmmm ŠTĚSTÍ ... báseň by se měla jmenovat štěstí ....