Ten konec mi připadá více popisný, než začátek, ale já taky ráda popisuji, takže chválím :)

co dodat, určitě máš své odžito, víš, věř že chyby v básni ruší čtenáře, třeba ty mezery před čárkou a vůbec klidně to napiš bez čárek, vůbec by tam nemusely být, tvá dílka jsou pocitovky a vnímám, že jsou psána z nitra

není špatnáá je smutná ale tak to vživotě chodí

Krásná básnička :-) Krásně předjarně melancholická ... Líbí se mi :-)

nevím, chci hádat, o babičce, na druhé přečtení to tak vnímám a najednou mám slzy v očích, tak snad??

Koukam, že máme na dnešek stejný téma :-) Pěkná básnička :-)

Přemýšlel jsem co je to, co ztěžuje vnímání Ester Krejčí. Myslím že jsem na to přišel. Ukážu to na srovnání s Teorií velkého třesku (dále jen BBT).

Ester Krejčí je divná. To není nic proti ničemu. Problém je v tom že je tam divné (neobvyklé) uplně všechno. Počínaje jmény hrdinů, pokračujíc jejich charaktery a konče reáliemi EDDR. Tohle čtenáře (například mě) zmate, potřebuje totiž něco obvyklého, o co se může opřít.

Například takový Sheldon Cooper je sice exot první třídy, nicméně vykazuje jisté normální prvky. Například jeho jméno - je velice pravděpodobné, že nositelé tohoto jména existují/existovali.

I co se týká reálií tak je na tom BBT poněkud přehledněji. Svět ve kterém se BBT odehrává je v podstatě normální amerika současnosti. Některé postavy v seriálu jsou záměrně napsány velmi normálně, aby vynikla nenormálnost hlavních hrdinů (za účelem vtipu).

Oceňuji originalitu Ester Krejčí, ale pokud to chceš dostat mezi větší počet lidí, chtělo by to trochu zvolnit (nebo něčim normálním vyvážit) originalitu.

Jako dobrý příklad zpracování originality můžu použít seriál Ally McBealová. I zde se to hemží různými originálními nápady, podivnostmi (unisex wc tvoří velkou část zápletek) a filmovými triky, ale ty jsou do jisté míry vyvažovány civilnějšími částmi seriálu. Hrdinové si nevykají a opět mají v podstatě běžná americká jména.

Každopádně držim palce a věz, že některé tvé metody občas používám v ředěné verzi i já.

Vidíš, říkal jsem ti že seš trubadúr, nebo si jím už někdy byl.

Napsat báseň o štěstí je kumšt.
U mne máš plus za to, že jsi se o to pokusila.

Líbí se mi. Dokážu si ji představit jako písničku, tak rytmus bude asi OK. Nemyslím si, že je to kostrbatě zveršované, naopak. Zjišťuji že rýmy typu vánek spánek mi u sdruženého verše zas tak nevadí, na rozdíl od verše střídavého.

Melánie Navrátil, to zní jak dcera emigranta.

chápu správně že mluvčí je Ramínko?

No, opravdu si byla na dně, je to vidět...tak jsi se z toho vypsala, ale nějak ne moc do hloubky, si myslím...takže nevím, jestli ti to ulevilo tenkrát, no snad ano. Nicméně ono je to i jako ta deprese podané moc všedně... tu hrůzu to vůbec nepodtrhne. Nu nic. :-))) Jak říkáš, už je postarší... tak se spíš budu těšit na nějaké novější a lepší. :-)

oh, no.... není to dobré...
špatně volená slova, špatné přechodníky, špatné verše, rýmy.
Chce to něco kratšího, bez rýmů... třeba volný verš, může ti jít líp... nebo spravit tohle.
Tohle opravdu ne...

Tohle je mi něčím blízké :) a dobře vyjádřené :)

taron: moje slova: srdce převálcuje rytmus, protože tady ten rytmus není až tak hrozný

Moc příjemná báseň. Dýchá z ní jaro, důvěra, pochopení

Krása. Úplně na mě vdechla ta atmosféra... mám určitou představu, o kom by to mohlo být, ale nechci jen tak hádat do prázdna...

černálili: Děkuju za zastavení a za koment... :-)...

taron: Zdravím, děkuji za návštěvu, potěšila... :-)...