Nádherně sladkobolné! Plné vášně a citu! Taková růžová knihovna. Promiň, ale tohle je na mě moc nevěrohodné :-(
Dalo by se to na psat "lépe" (čti: tak, aby působil věrohodněji), ale muslo by to být podstatně lépe promyšleno. Například: Proč nemohl jelen utéct lidem, kteří běželi po svých? Byl tak starý a pomalý? Jak se mu tedy podařilo přiblížit tak rychle? Jak to, že si ho nikdo - ani psi - nevšiml? Proč vůbec nechali jeleni lovce k sobě přiblížit? Nebyli schopni jim ani kousek utéci a změnit se? Ona to evidentně dokázala - čekala, až se objeví! A to utíkala jako člověk! Nechápu, jak po ní mohli střílet, když ji neviděli. Pokud se chtěla probodnout a " dýku, tu si přiložím na srdce" - nemohl jí v tom už nikdo zabránit - leda by sama váhala a nebyla rozhodnutá.
Z gramatiky mě praštilo do očí:
Psy zaštěkají
„Pohřby prosím mé tělo

Tajemná: Děkuji!

hodne stary .... ale jo, jsou to tve vzpominky ... proc ne ... :)

precetl jsem to dvakrat ... a libi :) ... zaver je dobrej ...

Náčelník Holá Ruka: I tobě mladej kmotrov děkuje...

Naopak! Já děkuju Tobě, že můžu číst tvé básně. Patříš tady k tomu nejlepšímu...
Dík.

Orionka: Je to taková imaginace, zařekl jsem se, že podobné básně nebudu zveřejňovat a je to tady zase...:-)

díky :-)

stará ale pěkná :-)

Sice moc nechytám obsah, ale forma se mi líbí :). Možná jsem nechápavá, možná je to příliš osobní, možná je to záměr... nevím.

Hezké, nutí k přemýšlení. Chápu správně, že v denním shonu odháníš noční můry?

Jedním slovem krása. A když to recituje tak příjemný hlas, nemám slov.
To šustění jakoby k tomu patřilo.
Moc se mi líbí.

Jiří Turner: A vidíš! To já si třeba nemyslím - přeci jen volný verš tě volně nechá dát dohromady myšlenku, naučíš se na něm používat básnické prvky, etc. Je prostě lepší pro vypsání (pásma!) než vázaný, nad kterým musíš (!) přemýšlet, jinak ti uteče smysl, rytmus, rým a báseň se tím stane devalvovanou.

Hele vymyslet nicneříkající název, nebo kardinální blábol je ryzí mistrovství. Za to by měli dávat ceny. Třeba HAMÁNEK. Co to je hamánek? Není to ten člověk z úřadu práce, kterého lze natřít na chleba? Navrhuji vyhlásit soutěž o nejpraštěnější blábol.

S formou problém nemám, ale s definicemi ano. Říkáš, že dobro objektivně neexistuje, souhlasím, ale pak stejně objektivně neexistuje ani láska - je to subjektivní cit (k někomu nebo něčemu). Dobro je subjektivní hodnocení (nějakého činu).
Příroda jako hodnota. Souhlasím... ale to nestačí, protože přírodu jako "hodnotu" mají jak zelení aktivisté (ekoteroristé), tak Vladan (ekoskeptik) s poměrně protichůdnými názory na to, co dělat.
Vzít jako hodnotu stroje mě ještě nenapadlo.
Vánoce ještě jakž takž přežívám (dokážu je dlouho ignorovat), ale z duše protivné mi jsou velikonoce. :-)

Náčelník Holá Ruka: Ale já se nečervenám, jen nemám tak trochu slov. Třeba pozdějí ;-)

Stejně jako Tomas myslím, že přítelem podvedená holka by se takhle nechovala (= povídce nevěřím). Čekal jsem, že to podvedení jen hraje a po spoutaní zavolá přítele coby pomstu za to, že ho vypravěčka pomlouvala...

Pár překvapivých výrazů:
*tvářila se velice smutně, ale bych mohla pomoci kamarádce, jejíž přítel ji stále ubližovat?!
*rozemnout mi kalhoty
*Nechápajícně jsem
*já vydala jemný stém
*Chápala jsem a u jsem ani nepípla

občas ti lítá nějaká čárka, mě x mně

"Malý děti na všechno šahaj
a jejich osamělý matky
se taky chytaj čehokoliv "

Tak to mě pobavilo :D

tezko komentovat takovy text. Dusi ma, zpracovani a la yoda je taky zajimave a verim ze i na napsani tezke, ale tak nejak mi nejde do hlavy ze by z velkeho stromu udelal stul, zidle a cosi a zbylo by mu par fosen... nebo jsem to jen spatne pochopil...

Já z tebe prostě "nemůžu". Píšeš s takovou samozřejmostí, lehkostí o pocitech, které jsou těžké. A ten styl jak zacházíš s volným veršem... moc moc fajn, přemýšlela si někdy o sbírce? Bylo by to určitě pro mnoho lidí zkrásnění všedního světa. Musím podotknout, že jsi tu jedna z mála autorů, jejichž poezie se mě opravdu dotýká. :-)