ŽblaBuňka: Zajímavé v jakém smyslu?

mannaz: Moc děkuji :) takový komentář se čte nádherně.

Jiří Turner: Vezmu si z toho ponaučení :) díky

dialogy se sebou samotným, to mám ráda, ten jeden je ale pěkný nesympaťák, jde o to který vyhrává, stejně se nás schovává v nás samotných hodně, minimálně tří, jednou jsem o tom chtěla něco psát, jsme ti, kteří být chceme, ti, kteří jsme a ti, jaké nás vidí jiní

jednou ji dej přečíst tomu synkovi, víš, jednou až třeba bude mít pocit že ho nikdo nemá rád...já nemohu řešit chyby u něčeho co je takhle nabité tím nejčistším citem

Hm, hm tak se snažím vcítit do té existence a jde to fakt dobře, je mi héééééj, mně se líbí

Velice povzbuzující

Jsou v tom obě tváře lásky, to že to prostě někdy není tak jak chceme i to dávání ze sebe. To jebe mi nevadí, je sice kontroverzní, ale je to takový generační atribut, posouvá dílo na pozici generační výpovědi.

Výborně napsané, skvělý konec.

Moc hezká a opravdu něžná. A ta první sloka je opravdu hodně realistická.

Moc krásná!

Tohle je dost velkej pokrok proti té předchozí básničce. Teda - námět mě extra neohromil, ale zpracování se mi líbí. Jenom - sem tam tam máš cosi jako náznak rýmu. Nevím, jestli schválně, nebo ne, protože to tak není všude. Buď bych z toho udělal pravidlo (a v tom případě si s tím dal daleko větší práci), nebo bych se toho úplně zbavil. Každopádně - hezký :-)

DDD: Díky moc!

Ajdalas: ...a já ti děkuji

Myšlenkově zajímavá báseň, ale (asi se opakuji) myslím, že rýmovat se má dobře nebo vůbec. "...v hrsti - v pasti... je masakr...

No, nevím jestli je to poezie, ale na druhou stranu, co by to bylo, kdyby to poezie nebyla...:-)
Výkřik ze světa, který je tomu mému občas podobný, ale není to úplně on...

V kritice bych se opakoval, ale můj celkový dojem z té básně je moc dobrý...několikrát jsem si ji nahlas přečetl a oslovila mě. Ono je to asi jediné rozumné kritérium kvality poezie...

Mě se tvoje báseň moc líbí , snad jen držet neustálou bdělost, aby forma nepřeválcovala obsah. (Mám s tím bohatou zkušenost, stává se mi to dost často...)

v chvále bych jen opakoval to, co napsali předešlí komentující. |Mě trochu naruší plynulost básně změna skladby rýmu bez zásadní změny obsahu a dikce... Vím , že to byl záměr, ale uniká mi důvod...

hezká báseň, citlivá a jemná. Jen dobře míněná technická rada: končit v rýmované básni verš slovem "slunce" je sebevražda...unce, sumce, džunce, punce a pak už jen to neználovské "žblunce"...:-)