12.04.2025 - 22:47
16(9.)
Jsou slova, co jsou jak liány
A k šílenství dohání
Ale kdo těm slovům dál tu moc?
No přece my
A k šílenství dohání
Ale kdo těm slovům dál tu moc?
No přece my
12.04.2025 - 13:53
7(2.)
Moc pěkně seto čte.
Život sebou přináší příběhů.
Život sebou přináší příběhů.
12.04.2025 - 12:30
13(3.)
No;-) je to vtipné, jak jinak když jde o tebe, ale taky k zamyšlení, moc líbí
12.04.2025 - 12:26
16(5.)
Mlčeti Zlato: nevím jestli chyby jsou kořením, ale alespoň jsou motivací, dík
12.04.2025 - 07:24
7(1.)
Umouněnka : moje milá, slzy jsem uronila, ztratila jsem syna, dokáži se vžít. Bolest v srdci se možná nikdy zcela nevytratí, ale můžeme najít nový tvar — ve vzpomínkách, v lásce, která nikdy neodejde, a v síle, kterou v sobě máme.
12.04.2025 - 06:30
8(1.)
Pěkné vyznání zlatici i ústům nese chuť a léčí.
Střapec zlateho deště je opakem je jak jedovatý váček
hada.
Střapec zlateho deště je opakem je jak jedovatý váček
hada.
12.04.2025 - 00:37
5(5.)
syrda: Muselo by to mít ještě nějaký jasný refrén, relativně jednoduchý, který se bude opakovat. M
11.04.2025 - 21:41
13(13.)
Četla jsem ji už několikrát nepřihlášená, nějak jsem nestíhala se k ní vrátit. Ale stojí za to ten komentář napsat, protože je nádherná. A myslím, že je hodně obtížné na tohle téma psát bez patosu a přílišného sentimentu tak, abych zároveň vynikla hloubka i intenzita prožívaných emocí. A tobě se to povedlo skvěle.
11.04.2025 - 21:24
13(12.)
Orionka: Yana: Děvčata, děkuji, moc mě to těší :)
11.04.2025 - 17:16
4(1.)
Hezký, na tomhle je vidět i literární práce a ne jen povzdech do papíru :-) super Moonell