ŽblaBuňka: Děkuji.

koiška: Děkuji

Ta báseň je dle mého soudu naprosto geniální, možná ne formou, ale myšlenkou určitě, i již zmíněnou čtivostí a obrazotvorností. Autobusové topení i zítřek, který stále přichází jsou věci, které cítím stejně!

krása

Amelie M.: Děkuji Ti za Tvůj příspěvek. Hezký den.

líbí se mi to, možná v první sloce postrádám na konci ještě nějaké slovo do rytmu (něco jako "v tichém šeru", třeba.. znělo by mi to lépe..

také trošku bojuji s obratem "nemám víru, žíti více".. určitě to má svůj smysl, ale mně to nesedí.. - nemám sílu, či naději, žíti více, by se mi líbilo víc..

jo a možná bych trošku poupravila "píši" v jedné či druhé sloce.. aby se to slovo neopakovalo.. třeba ve druhé "dopisuji" v šeru

celkově se mi to ale moc líbí, hlavně to, co báseň vypráví.. má takovou správně a částečně nostalgicky tesknou náladu.. :)

něco takového mám taky za domem :) je to ukryto v takovém nenápadném malém lesíčku a sama jsem byla překvapena, když jsem to objevila.. moc lidí o tom neví.. chodím tam ráda.. a cítím přesně to, co jsi popsal.. moc pěkný dílko! :-)

Jiří Turner: Děkuji za komentář i za inspiraci :).

Asi nakonec docela na míru bude. ;) původně vlastně bylo účelem jen metaforicky přirovnat tu onu zmiňovanou lásku k něčemu pro me naprosto neznamemu, nic nerikajicimu, co ani IT špička nedokáže vyřešit. ;)

jsou ty tvoje básně neuvěřitelně čtivé ;)

herdek filek

Drsný. Dost. Stokrát víc, než kdyby to obsahovalo hektolitry krve. Ale líbí se mi...

to je "na míru" pro nějakého ajťáka? (vážím si toho zařazení, jinak láska je pochopitelně P NP problém jako vyšitý)

ŽblaBuňka: Jak to myslíš?

ŽblaBuňka: uvidíme.. děkuju za zastavení :-)

koiška: díky :-)

Jiří Turner: konečně pochvala od jiřího! :D díky! :))

Lenča: Třeba pro někoho i jsi celý vesmír a ani nemusí ty oči zavírat...:-)

„Tak to měla Mili v pátek večer na práci! Takže myslela jen na mě, pomyslela si Melanie Navrátil, vzala si náhrdelník a zahleděla se na něj. Hlavou jí probleskla myšlenka, že by se jí víc líbil zlatý, ale hned ji potlačila – byl přece od Mili. „Je nádherný,“ řekla.“ - tak myslím, že tento pocit míváme občas všichni :-) ale je hezké, když dokážeme víc vnímat tu duchovní podstatu dárku.. než naše sympatie k jeho vzezření..

přesně jsem čekala, že melanie raději zapře, že je lesbického zaměření.. už by toho bylo asi na němcovy moc :))

přání mili, mít dítě, mě překvapilo.. samozřejmě melanie zaujala k tomuto přání přirozeně zaslepeně zamilovaný postoj..měla ji ráda a nechtěla ji ztratit.. proto o tom možná časem začne uvažovat, kdo ví.. stejně tak mili nevadil odmítavý postoj melanie.. - měla ji ráda a nechtěla ji ztratit.. :))

tak sem s dalšíma kapitolama! :))

tfuj, petr navrátil, to je ale povaha :)) myslím, že to bude pěknej hajzlík, který bude po své rodině a zvlášť manželce v běžném životě pěkně „dupat“.. rozhovor s melanií o tom, kdy je pravé poledne, mi něčím připomněl scénku z filmu „pelíšky“.. tu o tom, co je nok (či ňok)? :)) tak nějak .. nicméně, ač to melanie myslela dobře, tak asi většina z nás ví, že tímto způsobem spíše lidi vytočí, než naopak :))

.. teda, je pravdou, že obléct si můj syn legíny a růžové tričko, asi si radostí taky zrovna neposkočím.. to už beru jako extrém.. kdyby měl džíny a to tričko bylo pánské (ač růžové), tak to beru, ale takhle s legínama, to si nejsem jista, zda jsem schopna takové tolerance vůči vlastnímu dítěti :)