Znám ten pocit, i když malinko jinak posunutý, jak se zbavit milionu věcí, které jsou už "bohužel" k nepotřebě a každá vyvolává vzpomínku , některé nelze ani vzít do ruky, a některé přinesou úlevu, když je člověk " odloží" ... a to mě také přivedlo k tomu, že i já si musím udělat ve svých věcech pořádek, aby to bylo snazší pro ty druhé... jednou... ano , člověk potřebuje tak málo a přesto stále věci přibývají... hezké to máš...

shane: Prvně mi někdo napíše dílo, a je to chlap :/ :P

vanovaso: Lenča: Děkuju oběma!

vanovaso: Teď

dobrý postřeh... ;-) , kdy tě to napadlo?

to neznám ;-))

Ty vlaky si stejně jezdí jak chtějí..Toto se mně líbí

Amelie M.: díky za zastavení, máš pravdu... i když ne vždy je v tom zlý úmysl... spíše náš strach , že o to přijdeme...

No a? Jako rozjezd dobrý, ale vypadá to, že tohle je jen první kapitola...?

Povídka nemá konec - pointu. Respektive, konec, který má, je na úrovni "a žili spolu až do smrti". Správná pointa je překvapivý závěr, vycházející z předchozího textu (překvapivé vysvětlení). A vzhledem k délce povídky (mikro), přichází zřejmě v úvahu jen nějaká blbina - vtípek.

Hezký vtípek. Zkoušel jsi Cenu Karla Čapka - mikropovídky?

vtipně napsané, pro mě poměrně zahloubané téma.. dávám si do oblíbených milý žblabuňko..

asi tě nepotěším, ale nemám k tomu víc, než.. jo, pěkný.. :) rozebírat ti to nebudu.. jde o pocit.. aspoň mně..

největší metlou lidstva je to, jak se snažíme, přivlastňovat si i to, co si přivlastnit nikdy nelze.. :-)

musela jsem to nechat uležet.. moc se mi líbí.. mluví mi z duše.. ;)

jo, takové mám ráda :-)...

:)

líbí, pěkné, poučné :-)

takový slušný výkřik poezie

jo, dobrý