ŽblaBuňka: Nikytu: Díky, že jste četli.

Tak tuhle jsem asi na literu ani v té tvé knížce nečetl....
Zřejmě předchází tvým hodně odvážným erosenkám...:-P

Taky ji znám již z literu, ale je krásné se vracet...:-)

Je kouzelní číst si zas itvé krásné verše! Myslel jsem, že tady máš u všech dílek zakázané komentíky...:-)

hezké zakončení

so ze života

Půvabné! Vzpomínáš, jak jsme si plánovali vytvořit veršované turistické průvodce? :-)
Koukám, že Ty to uvádíš v praxi...

Vida! Už zase kouzlíš se slovíčky?
:-)

Zamila: Co ty tam furt (ne)slyšíš? Jak je tohle "nerým"? Rytmická shoda stoprocentní, zvuková shoda na dvou hláskách... :D

děkuji za komentář, od tebe potěší :)
jo jo můj život rozhodně není tak nudný, jak by měl...

lépe bych to nenapsala...děkuji za zastavení a pár řádků

děkuji :)

Padá z toho na mne smutek. Ten verš, co se nelíbí Zamile, bych asi taky pozměnil. Něco jako třeba: stébly povadlé naděje.
Ale to je jen první hloupý nápad....:-)

Je to hezký, ale dost smutný! Měl jsem tě zatím v trochu jiném šuplíčku...:-)

Je moc pěkná ... Sice samé klišé, ale co, asi už k lásce patří. Hezky zní. Skvělá práce ! :-)

Až na "zloděje-pokoje" by to šlo, ač nedosahuje tematické kvality Tvých jiných ... Ale Ty tam někdy hodíš takovej rým-nerým ... ;-)

Yanishka: Wow. Tak tohle je dost vzrušující, dost těžký a smutný a dost poutavý zároveň.

Yanishka: Já to chápu, také někdy "tak" píšu ... A oceňuji ty, kteří dokáží měnit své styly, a přitom jim to neubere na kvalitě ... :-)

Je to opravdu hodně živé a hořké bloudění. Asi hrozný duševní stav, ale právě z něj, z toho přetlaku v hlavě, vznikají nejsilnější básně, tak to prostě je.

kmotrov: Máš pravdu, v posledním verši přečuhuje slabika. Mně to při čtení nahlas nevadilo, ten důraz na konci to zakryl, ale asi to byl jen můj dojem, tak upravuji :).
Odstup a pojmenovat na tvrdo, to myslím přesně sedí, to by mohlo být moje krédo :). I ten vzdor, ráda trochu provokuju. Bluesový smutek mě překvapil, ale příjemně.
No a autenticita, to je složitý... Myslím, že nikdo, kdo píše, v tom nedokáže sám sebe úplně schovat. Rukopis tam vždycky aspoň trošku cítit je. Některé moje básně jsou velmi autentické, jiné (jako tahle) vytvořené zcela uměle bez osobního prožitku. Která je která a kde se odkrývám, to si radši nechávám pro sebe :).