|
Další báseň v mé oblíbené formě.
|
Ráno se teprv oknem kradlo
s citem a jemností zloděje,
na zemi stydly sny a prádlo
plnilo černé zavazadlo
ležící u prahu pokoje.
Na cestě z bytu troje dveře,
jak mohutné valy se zhroutily.
V pavlačích řeči o nevěře
a jediný střelec v dráze věže
vyměnil kabátek za bílý.
Dlaně si otřel do červánků,
obloha byla rzí pokrytá,
poslední dílky do skládanky...
Střelec už vede o dvě branky
- jestlipak někdo je počítá?
s citem a jemností zloděje,
na zemi stydly sny a prádlo
plnilo černé zavazadlo
ležící u prahu pokoje.
Na cestě z bytu troje dveře,
jak mohutné valy se zhroutily.
V pavlačích řeči o nevěře
a jediný střelec v dráze věže
vyměnil kabátek za bílý.
Dlaně si otřel do červánků,
obloha byla rzí pokrytá,
poslední dílky do skládanky...
Střelec už vede o dvě branky
- jestlipak někdo je počítá?
04.12.2016 17:42
Zamila: Co ty tam furt (ne)slyšíš? Jak je tohle "nerým"? Rytmická shoda stoprocentní, zvuková shoda na dvou hláskách... :D
04.12.2016 17:02
Padá z toho na mne smutek. Ten verš, co se nelíbí Zamile, bych asi taky pozměnil. Něco jako třeba: stébly povadlé naděje.
Ale to je jen první hloupý nápad....:-)
Ale to je jen první hloupý nápad....:-)
04.12.2016 16:33
Zamila
Až na "zloděje-pokoje" by to šlo, ač nedosahuje tematické kvality Tvých jiných ... Ale Ty tam někdy hodíš takovej rým-nerým ... ;-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.