Kaliban: Ó, díky! Ještě že prsty ti stále čile běhají po klábosnici! :-P

Homér: Snad nejsi z těch, proti nimž se provinila? :-P

Jekaterina: kmotrov: Leslie: Johanka: Yasmin: Omlouvám se za tuhle hromadnou reakci, v noci jsem se vrátil ze Švýcarska a nevím, co dřív... Moc mě těší, že vás to zaujalo. Opravdu. Vážím si toho a děkuju za vaši návštěvu :-)

Amelie M.: No, nevím, nakoli obdivuhodně...prostě tak, jak ho znám. Moc děkuju :)

Ale jo, fajn. Až na ty vJemy, prosím oprav si to.

ach ty Markéty

Amelie M.: Vítej ve světě s mým otcem, který mě neustále otravuje různými jmény z přírody :D Ano konec je lehce ironický, ale jen lehce :) Mimochodem se divím, že ses nepozastavila nad tím, že motýl má šupinky na křídlech (to je ten prášek, který ti zůstává na rukách)

Je možný, že sníme o stejné Markétě?

skvělá věc.. ta poslední sloka je dokonalá.. na tvé mladí jsi uchopila toto téma obdivuhodně.. :)

Leslie: moc ti děkuji :)

Yanishka: slnečnica: Severak: hledač: Amelie M.: Díky za zastávku a milé komentáře :)

Orionka: Vidíš, zvláštnost toho výrazu jsem si ani neuvědomila, ale přesto se mi nějak líbí. Asi to pro mně je tak trochu spojení slov "rozněžnit" a "rozeznít", ale ještě se nad tím zamyslím, jestli to tak nechat. Jinak se nedivím, že ti takhle poloha sedne víc, je totiž víc "moje". Byť i předchozí díla byly nějaký moje procesy, tohle je pro mě přirozenější poloha, ve který se cítím víc svá, a jsem ráda, že to vnímáš. Děkuju.

Lasak: asi máš pravdu, na druhou stranu jsi to možná věděl i proto, že ta báseň k tomu závěru záměrně směřuje ;) každopádně díky moc!

Moc se mi líbí...a ten závěr je úplně skvělý!

kmotrov: osobně mi tam křik moc nepasuje.. možná v druhé sloce větší dychtivost.. jinak spíš klid a monotonnost.. ale to už je o vlastním vnímání

těch naschválů je tam víc.. :) vlastně jsem se pokoušela napsat báseň, která by se stala předmětem kritiky a ejhle.. se to povedlo přesně naopak :))

těší mne, že zaujala, díky

Když ji čtu tak si představuju jak by ji recitoval Kovářík. Je v ní dynamika ve které by se vyžil, běhal by po pódiu, zalamoval rukama měnil intonaci, občas i křičel.

letět přes tento svět...
KTERÝ JEŠTĚ SPÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍ.

Moc se mi líbí ta dynamika, ta hravost a nadhled. I ten příšernej gramatickej rým v závěru jakoby tam byl naschvál, jako taková raráškovská provokace.

Dobré věci pominou, špatné věci pominou i chvíle kdy je člověk povznesen pominou. Není důvod se pro to trápit.
Je třeba se nad to povznést.
:-)

tedy, poprvé se setkávám se slovem "kavyly".. celé to na mě ale působí tak zvláštně.. zanechává to ve mně směsici pocitů od příjemné poetiky, až k nelibosti a to mě baví.. konec mi přijde lehce ironický.. "něžná příroda", která trhá křídla motýlí.. líbí se mi

taky

Je to moc působivě napsané a přitom docela reálné. Dovedu si to představit a působí to trochu smutně.

Líbí se mi to zakončení básně :)