Ostré hrany

Je opravdu krásná, možná právě tím, jak moc je prožitá. Díky, že to vkládáš do slov.

Yanishka: slnečnica: Severak: hledač: Amelie M.: Díky za zastávku a milé komentáře :)

Orionka: Vidíš, zvláštnost toho výrazu jsem si ani neuvědomila, ale přesto se mi nějak líbí. Asi to pro mně je tak trochu spojení slov "rozněžnit" a "rozeznít", ale ještě se nad tím zamyslím, jestli to tak nechat. Jinak se nedivím, že ti takhle poloha sedne víc, je totiž víc "moje". Byť i předchozí díla byly nějaký moje procesy, tohle je pro mě přirozenější poloha, ve který se cítím víc svá, a jsem ráda, že to vnímáš. Děkuju.

Lasak: asi máš pravdu, na druhou stranu jsi to možná věděl i proto, že ta báseň k tomu závěru záměrně směřuje ;) každopádně díky moc!

Tahle smutnící poloha se mi líbí víc než běsnící, i když téma zůstává stejné. Forma je propracovanější, ale ještě ne sevřená, takže působí přirozeně a opravdově; přesně tak to mám ráda :). Ostré hrany srdce se povedly, konec je trochu klišé, ale tady mi to nevadí. Zarazilo mě jenom "rozněžněl", myslím, že to sloveso je pouze ve tvaru "rozněžnit".

geniální a přitom smutné

tak tohle se opravdu povedlo, budu se k ní určitě vracet...
láska vždycky bolí, co naděláme

tahle část je fakt perfektní
"neopatrně jsem se totiž poranila
o ostré hrany
tvého srdce"
Jinak povedené dílo. Trochu okatý konec na můj vkus (Než jsem si poslední verš přečetl, tak jsem věděl, že tam bude)

krásna báseň... a hej, aj takáto je láska

uf, tě zklamu - tohle je láska :-)

mám pocit, že ji znám.. nepublikovala jsi už něco podobného? pěkná....