Skvělá pointa v závěru

Zdravotníci bojujou s depresema nejčastěji ze všech profesí, a právě z toho důvodu, že jsou denně konfrontování s pochybami o důvodech vlastní existence. V lese to má smysl podle mě

Už jsem se odprosil
spláchl to nic.
A zapoměl se napít.
Divokost slov
sedí jak vlaštovky na drátech.
Nelze se odprostit
odtoho co bude.
Tecka za vétou?
Možná.

Bezva povedené.

Vztah aťje jakýkoliv se nedá utnout jen tak.
Vzpominání nemá vypínač.

Počtení bezva.
Cesta k vášni, skoro nenávysti.
Perypetie života.
Povedené.

Nas propastí. Ta se mi líbí nejvíc. Geniální obrácení přísloví. Lež nezkracuje nohy jen tomu, kdo lže, ale i tomu kdo jí věří.
Postinspirační. My poeti máme ten bonus, že se z toho můžeme vypsat „ většinou “. Díky a hezké jsou všechny. Miras

Některé ženy to přitahuje. Myslím, ale jen do okamžiku, kdy ta růžová košile promluví. Ten závěr? Musel jsem se pousmát. Taky sem si šel kdysi v pátek večer do hospody pro cigára a vrátil se ve čtyři ráno. Asi někdo zamknul dveře. Měj krásný den. Miras

No páni...

Vznešený jazyk, jak od starých bardů. Listy psího vína už se nám taky barví do červena, podzim je za rohem.

Z toho by byl málem scénář pro nějaký ultraoutdoorový intelektuální francouzský film.

hototo: Za mě by bylo lepší "škrábou", i když počet slabik nesedí. Nedávno jsem byla na literární besedě, kde nějaký odborník mluvil i o haiku, a podle něj se v moderní podobě tohoto útvaru počet slabik už striktně nedodržuje. Nejsem "haikař", ale toto pojetí je mi blízké :)

Zavlažovaná krajina je ale hezčí než ta vyprahlá.

Nene, to bude živočichář Béďa.

Sice děkuješ autorovi Neu za úpravu, ale dílo sis neopravila. Dnes existuje tuna nástrojů, které zdarma zkontrolují gramatiku. Prosím, oprav si ty chyby, je to tvoje vizitka :)

Je to Karel, pytel má jak barel.

Pěkné

Psavec: Díky za návštěvu i doplnění aktuální atmosféry :-)

Orionka: Děkuju za kritiku a připomenutí správných mravů :-) Zkusil jsem drápky upravit, aby tolik nerušily.

Z tvých slov cítím horský vzduch a svobodu bytí. Nejvíc mě zasáhlo: teprve až řekneme si všechno, můžeme zůstat němí‘ – pro mě to znamená, že si vlastně budeme povídat pořád, protože vždy bude co říct. Myslím, že touhle básní jsi pár kamínků z batohu odsypala. Přeji krásný výšlap. Miras