jo_: No, kdo vî? Já bych si tím nebyl tak jistej...

jo_: Jj, já si hraju rád a na piste-povidky jsem dostal i Oskara (Koblížka) na svoji stránku. Prej jsem v něm probudil lásku k poezii a dokonce mi veršuje v komentech, třebavo veverkách!
Takže už jsem taky Oskarovej herec!

jo_: Ano, já vím...

jo_: Maybe "yea?"

jo_: No, mám třeba v mobilu a taky jsem ho dával na fb, do skupiny vtipy a důvtipy!

Chtělo by to ještě trošku vybrousit techniku verše:
dělení slok, rytmus verše, mnoho slov...

jo_: Není zač, jo-!

jo_: Ano, honíme se, aniž bychom vlastně věděli za čím, stále nejsme spokojeni a neumíme si vychutnat prostou krásu okamžiku. A život nám proteče mezi prsty, aniž bychom poznali, v čem je skutečná hodnota a krása...

to preci zalezi na tom, kym se citis byti... muzes byt jedno i druhe... :-)

Druhá sloka super

jo_: ha - tohle me napadlo minulej tejden:
Sedím,
bez pohnutí, bez hlesu, na jednom místē,
už hroznē, hroznē dlouho....
Jsem jogín, nebo trestanec ?

Dik za komentar (a pohni sebou :-))

Vlastně si začala vázaným veršem. Neobvyklá, ale zajímavá a dokonale rytmická první strofa. Měla si tak pokračovat dál, pro mne díla, která kombinují vázaný a volný verš nejsou ani ryba, ani rak.

mrazivě krásná... btw. někdy vyrosteme mnohem rychleji, než bychom chtěli... a občas chceme být dítětem napořád... vracím se a čtu zas a znova... miluju tvoje básně, je v nich všechno... a to všechno je tak neskutečně skutečné... až z toho mrazí...

hodně dobrý ;-) a co bys vlastně chtěl?

dokud bloudíš, tak je ještě vše v pořádku ;-) horší je zůstat stát a nemoci se pohnout...

smutně krásná... jak v pár slovech lze říci úplně vše...

shane: přesně tak! když do pekla, tak na pořádný kobyle :-)

shane: děkuju... ;-)

shane: :-) to s tím bodlákem je krásný přirovnání :-) bohužel nedoví, jak chutná kvítek medový...

shane: nakonec jsme všichni oscaroví herci...