Ou. Souhlasím, že napsáno je to velmi dobře. Mě ale překvapila upřímnost obsahu - poklona Jani.
Vítej na Psancích a určitě piš dál. Myslím, že se všichni můžeme těšit.

Ne, nemá smysl komentovat ty jednotlivé pěkné obraty. Je to krásné jako celek.
Básně, co posypou ti něhou duši
a smutek je hned tak nějak užší...

Moc fajn. Moc.
Nelásku nevraždi, mám pocit, že by pak zůstalo na světě jen pár lidí (většina odsud z Psanců).

Děkuji ještě jednou všem. Těší to, jak ten hrnek horké kávy, co teď popíjím.

Jen dál. Hezky se čte.

Velmi zajímavě popsané. Zajímalo by mě, jestli šlo skutečně o to nebýt ženou, nebo spíše o to zůstat dítětem. Vadilo by méně mužské tělo?
Anorexie je také posedlost (sebe)kontrolou. Souhlasila bys?
Text je velmi dobře napsán, dospěle, kvalitně, promyšleně.

slavek: ano, tentokrát jsi byl první ty s komentářem :-D nicméně pocity a prožitky máme stejné, takže dle naší domluvy, ať nezatěžujeme autora stejnými slovy, konstatuji pouze dtto slavek :-) je to krásná báseň..

juuu... hezké... udělej mi provázek a já na něj navleču oblázek, co všechny brány odmyká, když se štěstím zalyká... udělej mi provázek složený z otázek, na který odpovědi máš, když se sám sebe ptáš...

Market30: :-) to je dobře... někdy prostě člověk cítí tu nesnesitelnou "lehkost bytí" a zoufalou potřebu si ji uchovat pro dny horší, dny plné smutku a bolesti... všechno si to zaznamenat a ve své pošetilosti se o to i podělit... snad v naději, že radost sdílená je radost šířená... protože každý přeci ví, že tyhle okamžiky trvají asi tak stejně dlouho jako hvězda, kterou vidíš padat... děkuji za možnost šířit právě takový pocity, o kterých píšeš...

Market30: věřím... chci ti věřit... díky...

Moc pěkná, smutná, houpavá. ))

Jee, to je krásný.. :-) Užila jsem si tohle čtení, od začátku do konce. Jemný, něžný, láskou politý.. paráda.

Když vykouzlíš úsměv básničkou, je to vždycky paráda.

Mooc hezký. Poslední sloka je navíc skvělá.

Krásně šťastněnešťastný to je.

jo_: Bude to bolet daleko míň. Přetransformuje se to ve vzpomínky, který tě budou hřát. Občas to zabolí, ale už tě to nebude řezat v duši, věř mi.

slavek: Já děkuju.

Ano, a už zase - předběhla mě jo_
takže: dtto
Díky.

nic nemaž... je to krásná zpověď... krásná ve své otevřenosti a pojmenováním všeho, jak cítíš... "nikdy se nezměním...vždycky utíkám"... ach, jak tomu rozumím...

to víš, že nakonec zamiluješ :-) jednou rukou budeš vyfakovávat debily (tenhle obrat je bezva :-)), druhou budeš držet kelímek s kávou, jednou nohou se budeš malovat a druhou držet volant... a na uchu mít telefon a někomu barvitě líčit, jak jsou silnice plný idiotů :-D
všechno je to o tom, jak si to nastavíš v hlavě... a hlavně... je to neuvěřitelná svoboda to auto :-) btw. ten samotný závěr je pecka :-D