|
Archiv jsem chtěl už uzavřít, ale ... Snad ještě jedna.
|
Probuzení
bez nutnosti vstát.
Pohlazení
které můžeš dát.
Horké kávy hrnek,
myšlenky, co se nesluší.
A hrst zlatých zrnek,
co najdeš na duši.
Některé kamínky,
jak v dlaních hřejí
a v očích plamínky
co uhranout chtějí.
Polibky a objetí
když nemusíš se bát,
že v něžném přijetí
dá míň, než může dát.
bez nutnosti vstát.
Pohlazení
které můžeš dát.
Horké kávy hrnek,
myšlenky, co se nesluší.
A hrst zlatých zrnek,
co najdeš na duši.
Některé kamínky,
jak v dlaních hřejí
a v očích plamínky
co uhranout chtějí.
Polibky a objetí
když nemusíš se bát,
že v něžném přijetí
dá míň, než může dát.
11.02.2020 19:25
slavek: potěšení na mé straně :-) tvoje básně jsou neuvěřitelně hřejivé, takový ostrůvek klidu v uspěchaném dni, kdy se s chutí zastavíš a z hluboka nadýchneš... a taky... se usměješ :-)
11.02.2020 19:19
mmm... lebedím si blahem... taková tichá, hřejivá krása... klid a mír ve mně :-) díky ti!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.