Odpusťte mi toliko běžné téma, dnes jsem potřebovala terapii :)
přidáno 12.02.2020
hodnoceno 5
čteno 83(11)
posláno 0
Neřídila jsem osm let. Vždycky jsem si říkala, že mě k tomu jednou život donutí. Až se to stane, koupím auto, zaplatím si kondičky a prostě budu řídit. Nuže, ta chvíle nastala teď a já řízení nenávidím úplně stejně jako v osmnácti. Prostě mi chybí ty buňky, které se dokážou dívat zároveň dozadu i dopředu. Co umějí jednou rukou řadit, druhou vyfakovat debila, troubícího zezadu a u toho startovat uprostřed křižovatky.

Dneska jsem se vrátila ze své čtvrté kondiční jízdy. To jediné na co mám chuť je zrušit koupi auta, přiznat si, že jsem neschopný zbabělec, zalézt pod peřinu a číst si až do konce života. Do té postele jsem skutečně vlezla. Při rozhodování, zda zvolím knihu v češtině nebo angličtině, jsem si uvědomila zásadní věc. Dokážu číst knihy v angličtině! To samo o sobě není nic zvláštního, nebýt toho, že já angličtinu před pár lety z duše nesnášela. Neměla jsem pro ni, a tady se zastavme… buňky.

Stálo to tehdy černé na bílém na těch dys… cosi papírech od psycholožky. Tehdy se moje maličkost nasrala a jednoduše se anglicky naučila přes všechny předpoklady i kecy učitelů. Při tom procesu učení někde nastal zlom, kdy se odpor k angličtině změnil v lásku. HA! Vstala jsem z postele a…… šla psát tento fejeton, protože auto ještě nemám. Ale kdybych měla, nacpu svůj odhodlanej zadek za volant a budu řídit tak dlouho, dokud si to nezamiluju!

Život nás nedonutí k ničemu. Ano, možná nám nabízí okolnosti, ale jsme to my, kdo se před nimi buď schová, nebo s nimi vy…jede.

přidáno 23.02.2020 - 01:29
Vždycky budeš ohleduplná,budeš shovívavá k začátečníkům a úplně tomu nikdy nepodlehneš,protože máš ráda chůzi a krajinu.Mě pomáhá dobrá hudba.Papíry jsem si dělal až v třiceti letech pro potřebu rodiny.Přesto kůň je kůň. Ale autu dej jméno.Moje se jmenuje Racek Jonathan Levi.Jsou to křídla dnešní doby.Ale nohy potřebují číst půdu nebo oslepnou.
přidáno 16.02.2020 - 15:15
To mi připomíná citát Thomase A. Edisona: "Štěstí není v tom dělat si, co chceme, ale najít zalíbení v tom, co dělat musíme."
přidáno 13.02.2020 - 08:01
Bezvadně napsaný. To mi připomnělo - asi dva dny zpátky jsem procházel s jedním z našich psů po mnohahektarových loukách na nedalekém kopci. Chodím tam přemýšlet. Zničehonic zavrčel motor a přihnala se oktávka. Zastavila kousek od nás, vyskočily z ní dvě holky, prostřídaly se za volantem a za hroznýho rachotu a přískoků začaly rajtovat po louce, až drny lítaly na všechny strany. Tipoval bych to taky na kondiční jízdu po letech...
S autem je to jak s ohněm. Dobrej sluha, ale špatnej pán.
Bavilo :-)
přidáno 12.02.2020 - 20:23
Ano, a už zase - předběhla mě jo_
takže: dtto
Díky.
přidáno 12.02.2020 - 20:11
to víš, že nakonec zamiluješ :-) jednou rukou budeš vyfakovávat debily (tenhle obrat je bezva :-)), druhou budeš držet kelímek s kávou, jednou nohou se budeš malovat a druhou držet volant... a na uchu mít telefon a někomu barvitě líčit, jak jsou silnice plný idiotů :-D
všechno je to o tom, jak si to nastavíš v hlavě... a hlavně... je to neuvěřitelná svoboda to auto :-) btw. ten samotný závěr je pecka :-D

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Protože nenávidět je moc snadný : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Rodinná štafeta
Předchozí dílo autora : Ledová královna

Soutěž

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Fantasy meč

Jak se nejlépe inspirovat k napsání rytířské básně? Staňte se rytířem!

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2020 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku