Do temnoty to chce rovnou skok. Kvok.

Po tvem boku prazdno... krasne receno

Hezká.

Líbí se mi.

Povedla se.

slavek: Potěšilo, díky.

Další pěkné dílko pro vnučku. Díky.

Audrey Diamond: Až vykrystalizují, tak bych je ráda viděla.

Singularis: Tvůj komentář mě vedl k otázce, co vlastně od svých dětí očekávám jako odměnu za své snažení. Zvláštní je že na tu odměnu vlastně nemusím čekat. Jedná se totiž o určitý druh lásky, která je bez výhrad a bez pochyb.
Problém je spíš v tom, že vnímám jako výsledek úspěšného rodičovství šťastnou, ale také samostatnou a nezávislou bytost. Děsí mě fakt, že možná nebudu moci uspět. Bojím se tedy zejména vlastního selhání... Dnes jsem četla jakési komentáře pod článkem zabývajícím se nízkou porodností mladých matek. Psalo tam dost žen, které po čtyřicítce porodily zdravé dítě a teď se tím chlubily. Považovaly to za svůj úspěch. V tomto kontextu je tedy narození postiženého dítěte můj neúspěch, což není příjemné vědět. Ovšem dneska naše holčička udělala první dva samostatné kroky. Bude to dobré, protože nezáleží, jaké to je, ale jak to vnímám já.

slavek: človiček: Děkuji za přívětivé komentáře i zamyšlení.

Krásné co dodat

Moc pěkné

Nechat nebe skloněný před dívkou s nakreslenou vůní z rozinek? Ne. To nebe jí dát.

Brak?! Kdepak - krásná hloubka.

Hezoučké.
Nesmírně rád bych znal ta slova na slepení srdce...

Psavec: Market30: Neu: človiček: Děkuju moc!

slavek: Děkuju za krásný komentář, těší mě, že vzbudila tak blízké pocity :-)

Prší krásně...

človiček: Bezva veršíky.

Zvrhl jsi ve mně směrnice
k nebi nyní vykročím nejistě.
V pekle odborníka už sice mají
asistenta třeba postrádají.
Jako že bych třeba hasil
kdyby Milan pudy splašil.