Mám s tím problém. Tenhle vlak jede špatným směrem. Státní heslo ,,pravda vítězí" na naší zástavě je diskutabilní. Chápu nebezpečí, ale mlha kterou vidím není o zodpovědnosti.Nevěřím už nikomu. Pravda ztichla .Pokuty za soudnost mě vnitřně změní.

Nermuť svoji duši to se nepřísluší.
Dej si štaprdličku.
Starostí hned máš polovičku.
Nařizení .lejstra t tomu.
Koukni se do koruny stromz.
Nebo na krtka.
Sluníčko jej hřeje tak si zatrtká

magdalena: Já už jsem takový dobráček.

Psavec:
Pěkné je to, myslíš na sex i za slepičky. :))

bazi:
No. to je síla, ke smutku všech aktuální "para - díra",..

Ikdyž bolí, trhá a níčí, stejně se k ní všichni vracíme. Tak jako se vracíme k hořké kávě, trpkým olivám, či jiným chutím, které vlastně “bodají” naše chuťové buňky, vracíme se k lásce aby nás stále zraňovala, protože i přes to všechno nám dává pocit zaplnění té prázdnoty v našich duších. A ať bolí sebevíc opět přijde a my ji uvítáme s otevřenou náručí.

Fake Ginger: Ale co je když nakonec ta autenticita pro diváka/čtenáře to nejzajímavější? ;)

Psavec: ...i když je paradoxně smutná.

Zajímavá a nevšední.

Láska má mnoho tváří.

Pobavila.

Je to milé. Ačkoliv rovinou - přírodou mi zní trochu méně libozvučně než ten zbytek...

Echo doby.

Půvabné.

Spousta zajímavých obrazů...

Ozvěny doby. Dík.

Prosím přečti si to ještě jednou pozorně a oprav si tu spoustu gramatických i stylistických chyb. Jinak zajímavé.

Láska. Jedno slovo - tisíc podob.

Moc pěkné

človiček: Díky za koment.