Což připomnělo slavnou větu: jediný kdo má v této situaci systematický plán je virus.

nelíbí se mi na sílu roubované rýmy/nerýmy: "v láku/úleku, zítra/bratra", to raději bez rýmů a ještě jsi zabil sousloví „...ta slova příliš kyselé”, buď tam dej správně "kyselá" anebo hovorově, ale pak všechno, tedy „...TY slova příliš kyselé"

Skutečně zajímavé..

slavek: Díky, o pobavení jde..

Pěkný popis věčného hledání. Líbí se mi "Dav rozpálený touhou sápe se z hlediště."

slavek: kdepak hory, to neni nic pro mě...fouká tam, zima, všechno do kopce, já radši to moře.

Miňko: slavek: Díky

Dobrý, pobavilo.

Působí to na mě - "jaká doba, taková strava."
Jak jsem kdysi konstatoval:
Sejde z očí, sejde z mysli
asi už jsme nějak zkysli.

Dobře napsáno. Giacomettiho znám jen velmi zběžně, v sochařství jsem spíš na Rodina. Jeho Polibek nebo Brána pekel jsou úžasné.

I zcela vyprázdněné srdce se znovu naplní. A tak to jde pořád dokola.

Dal ses na horory?

Dej. A nečekej. Přesto užívej. Ten pocit, tu radost, tu bolest, tu slast. To je život, je to láska... I to prázdno a ticho je krásné. I modlitby beroucí krev jsou skvostné. Všechno, i utrpení, i stesk, je krásnější než prázdnota, než samota než nezažít, neprožít.. I potrhaný srdeční sval, slzy, jsou lepší než nuda, než sterilní nic.
Díky...

Jeho výtvarné umění je velmi těžce definovatelné, mnohé možná neosloví při prvém setkání. O to více však když na sebe jeho díla necháte působit. Navštívil jsem mnohokrát jeho výstavy ve švýcarské Basileji, a při každé další návštěvě na mne jeho díla působila stále intenzivněji. Není třeba rozebírat co tím hodlal umělec sdělit. Ne. Stačí nechat působit. Nechť si každý vyber co v něm, v jeho mysli, dílo vyvolá. V tom je genialita....

Jen si zvracej. Rudé právo číst nezdrávo. Okurky v láku, raději měj na háku.. Ale kyselé víno nepij. To raději poezii snaž se odbýt... nebo odbít???

Slovenské dievky ozaj vedia čo je skutočná láska...

slavek: Díky a souhlas...nebo naopak?

Dobrá.

pěkné

vanovaso: ten bude po kávě :)