přidáno 22.03.2021
hodnoceno 8
čteno 137(17)
posláno 0
Snad do léta,
Zapomenem barvu svých očí
a budem si cizí.
Krutě ryzí,
dvě duše.
Jeden svět ve dví.
Jako kat, když setne hlavu.
Dal jsi nás na popravu.
Ty sypeš sůl.
Já pláču u kávy.
Křik do šepotu,
slabá útěcha, do ticha.
A já moc brzy.
Namísto kávy,
popíjím slzy.
přidáno 20.07.2021 - 14:18
Taky už jsem pár hrníčků vypila.. krásná a bolavá.
přidáno 22.03.2021 - 20:59
vanovaso: ten bude po kávě :)
přidáno 22.03.2021 - 20:00
Líbí se mi moc. Ale kde je ten čaj ?
přidáno 22.03.2021 - 16:52
Pěkné
přidáno 22.03.2021 - 16:15
To se nezapomíná. Jen ukládá do hluboké komůrky, kam člověk občas zajde a nechává se bodat a hladit zároveň.
přidáno 22.03.2021 - 13:16
Smuténkuješ.
přidáno 22.03.2021 - 12:47
To snad nemá s dobou nic společné. Láska se rodila a umírala vždy. Líbí..
přidáno 22.03.2021 - 10:58
Smutné a pěkné.
Tahle doba je jak ledovec který před sebou tlačí masu.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
A já uvařím si čaj : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Princ (Aperol poezie)
Předchozí dílo autora : Na smutky zítřejších dnů

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ipad mini 5

Čtení i psaní na iPadu vás bude bavit!

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2021 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku