 22.03.2021 8 934(17) 0 |
Snad do léta,
Zapomenem barvu svých očí
a budem si cizí.
Krutě ryzí,
dvě duše.
Jeden svět ve dví.
Jako kat, když setne hlavu.
Dal jsi nás na popravu.
Ty sypeš sůl.
Já pláču u kávy.
Křik do šepotu,
slabá útěcha, do ticha.
A já moc brzy.
Namísto kávy,
popíjím slzy.
Zapomenem barvu svých očí
a budem si cizí.
Krutě ryzí,
dvě duše.
Jeden svět ve dví.
Jako kat, když setne hlavu.
Dal jsi nás na popravu.
Ty sypeš sůl.
Já pláču u kávy.
Křik do šepotu,
slabá útěcha, do ticha.
A já moc brzy.
Namísto kávy,
popíjím slzy.
22.03.2021 - 16:15To se nezapomíná. Jen ukládá do hluboké komůrky, kam člověk občas zajde a nechává se bodat a hladit zároveň.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
A já uvařím si čaj : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Princ (Aperol poezie)
Předchozí dílo autora : Na smutky zítřejších dnů
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Yana řekla o kmotrov :Jeho nadšení pro věc je tak nakažlivé, jeho projev je tak moudrý a tak plný života, že jsem hrdá na to, že znám kmotrova a že jsme si blízcí, je to pro mě pocta, znám kmotrova- tak zatichlého a tak hlasitého, plného inspirace a bohémského ducha, jo, a je strašně milé když se z něčeho raduje a směje se
