|
|
Snad do léta,
Zapomenem barvu svých očí
a budem si cizí.
Krutě ryzí,
dvě duše.
Jeden svět ve dví.
Jako kat, když setne hlavu.
Dal jsi nás na popravu.
Ty sypeš sůl.
Já pláču u kávy.
Křik do šepotu,
slabá útěcha, do ticha.
A já moc brzy.
Namísto kávy,
popíjím slzy.
Zapomenem barvu svých očí
a budem si cizí.
Krutě ryzí,
dvě duše.
Jeden svět ve dví.
Jako kat, když setne hlavu.
Dal jsi nás na popravu.
Ty sypeš sůl.
Já pláču u kávy.
Křik do šepotu,
slabá útěcha, do ticha.
A já moc brzy.
Namísto kávy,
popíjím slzy.
To se nezapomíná. Jen ukládá do hluboké komůrky, kam člověk občas zajde a nechává se bodat a hladit zároveň.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
A já uvařím si čaj : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Princ (Aperol poezie)
Předchozí dílo autora : Na smutky zítřejších dnů
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
basak.venda [16], Sluníčková [5]» řekli o sobě
ScarLiam řekl o Mája S. :Zdá se být milá neznám ji Zdá se být krásna mnou neviděna nikdy Stydlivá ... Usuzuji z vykání Stále čtu díla její Neustále zde žije Dále se mění Vidím v ní umělce Její um nikdy nevypění.

