02.11.2021 - 20:11
3(2.)
Vracím se sem ještě jednou. Na té básni vlastně není vůbec nic zvláštního, když se na ni člověk podívá důkladněji, ale přesto tak působí. Je mi to sympatické. To o té hudbě z mého minulého komentáře stále platí :)
02.11.2021 - 15:26
11(11.)
annaav: Děkuji, za tento i jiné krásné komentáře u mých básní... moc zdravím...
02.11.2021 - 12:17
7(1.)
Pěkné, i když nepříjemně realistické. Zaujal mě konec, který je bohužel velice pravdivý.
02.11.2021 - 12:14
3(1.)
Jednoduchost mě fascinuje - možná proto, že jí sama nejsem dost dobře schopna. Tvá báseň nepotřebuje zbytečnou slovní okrasu a jde přímo k jádru věci; stačí mrknutí oka a zmizí tak rychle, jak se objevila. A je uklidňující, což oceňuji.
02.11.2021 - 12:10
8(7.)
Sympatické zpracování milostné tematiky. Ty přírodní obrazy mi krásně naskakují před očima. Jinak souhlasím s komentářem borovice, nebudu to psát znovu, abych zbytečně neopakovala již řečené. Kromě toho bych vyzdvihla první a předposlední sloku.
01.11.2021 - 23:28
8(6.)
Trochu mi vytanulo na mysli,že se tvé verše a tvá přezdívka podobají topinamburu. Jde o slunečnici kvetoucí těsně před zimou, takříkajíc na poslední chvíli. Na lásku není nikdy pozdě. Mnoho zdaru.
01.11.2021 - 18:37
6(3.)
Alma Neradostná: nejhorší komentáře bejvaj většinou od interiérovejch designerů ;-)
01.11.2021 - 00:40
8(4.)
Zaujalo mne, že to tu nemáš ráda. Kde je chyba? Jsme možná jedni z posledních co poznávají ještě docela krásný svět. Tak nepředbíhej. :-)
31.10.2021 - 23:58
3(1.)
Mně k tomu okamžitě naskakuje hudba; je to trochu Gustav Mahler a trochu Richard Krajčo. A v těch verších vidím něco podobně zvláštního, jako je výše zmíněná neotřelá kombinace umělců, ale asi to nedokážu blíže popsat. Ten pocit mě drží zpátky a brání mi proniknout hlouběji mezi slova, ale vlastně si s ním pro tuto chvíli celkem vystačím.
31.10.2021 - 20:24
5(2.)
Zamlklou půdu pohled vítá.
Řečím se v cestách vyhýbá,
V hromadu listí vítr přidá.
Větví co osiřely netřeba se bát.
V kopcích se pasou koně
vté spleti seschlích luk.
Dívčí dlaně se dotknou
chřípí koně.
Řečím se v cestách vyhýbá,
V hromadu listí vítr přidá.
Větví co osiřely netřeba se bát.
V kopcích se pasou koně
vté spleti seschlích luk.
Dívčí dlaně se dotknou
chřípí koně.
31.10.2021 - 20:17
8(2.)
Moc pěkné.
Nezbývá než nějak žít tu dál.
Na tuhle dobu aš moc pravdy.
Nezbývá než nějak žít tu dál.
Na tuhle dobu aš moc pravdy.