ukrytá v máku: ono to původně znělo jinak, odcházeli jsme z hospody a jeden z nás pronesl: padá hvězda, něco si přej. Všichni se podívali na nebe. Chvilku jsem přemýšlel, kterému ze svých přání dám přednost, když zas jiný druh dodal: to je letadlo, vole.

Říz a říz!

Bolí čas...to bude oblíbená pasáž asi všech :). Závěr se opravdu povedl :)!

Hrozně se mi líbí ten druhej komentář májovej mráčku v lednový náladě. No a v nejlepším je lepší odejít.

Miro Sparkus: Ano určitě,to je na psaní to nejlepší. Děkuji za zastavení :)

PrimaDen: ne vlak vědomí.

skvělé!

andrew_maxwell: U mě se to střídá jako počasí a asi mi to tak i vyhovuje. Mám asi raději ty své depresivní kousky, než ty kiti-miti.

Mlčeti Zlato: Moc děkuji.

Ty první dvě strofy jsou skvělé,no a též mě překvapila :)

Niterně drásající. Silný text...

Dojemně krásný...smutnokrásný...

U čtvrtého mi přijde škoda ten poslední, až moc dořečený, verš... Jinak paráda :)!

Skvělý závěr... :)!

zaseja: To tedy jo, dík.

Za koncem písní doznívá ozvěna
už dávno ztracených, minulých vášní.
Naposled zvíře v nás tiše se zasní,
víme však: touhám svítí již červená.

Moc hezké. Jako vždy. A nevěř tomu, že se básně nenosí:)

no jo...kdo nezažil tohle, ví prdlajs co je bolest

mám Toyotu a miluju sushi...to, myslím si, je na jednoho člověka až až ;)

třeba jen přemýšlí o krok dál...jak se potom vrátit...