není lítat jako lítat... ale vždycky je tu riziko, že si pořádně nabijete kokos ;)

ale na začatku to vypadalo pěkně :)

potopit--odpojit.. to mi tam vubec, ale vubec nesedělo.

úplně jsem se u toho zasnila...

Tak nejvíc mě dostala ta rada, ať moc nemučíme čtenáře... Tenhle díl mi připadá o něco lepší; ten první byl hodně podobný radám, co dávají v Pevnosti.

Mě pobavil ten kýbl zvratků... Taky souhlasím s tím plagiátorstvím, protože jsem kdysi psala pouze fanfiction na Harryho Pottera.

Líbí se mi to, i když já fantasy nemám ráda :-)

Dream:
To jsem vskutku rád,
že snu mám co dát,
lehounká jak sen
je Tvá chvála jen,
hned zas mám chuť psát,
kus srdce tam dát...;o)

Mňousek: Že bych se dal na vodnické řemeslo?

Takovou krásnou velkou kočku by snad bylo škoda utopit!;o)

Jsem vykřičníkem mezi tečkami, jsem bílou mezi všemi barvami, jsem zmrzlou vločkou na poušti, jsem mořský koník na souši, jsem stínem svojí květiny jsem malou tečkou mezi jinými a kdyby měl život smysl jasnější i já bych byl mnohem štastnější. ( Tatabojs Šťastnější). Třeba ti ta písnička trošku zvedne náladu z beznaděje do naděje. :-))

tohle je dosti dobře šílený :D...

Bard musí potkat svoje děvče, kterému bude pět.:-) Takže žádné beznaděj, jen čekání ;-) Krásné..

skvelý,výstižný a hlavně pravdivy...když se něco splní díky štěstí,není to ono

zajímavý:)

taky bych se nenechala dvakrát pobízet:)

Áách jo, úplně se mi to rýsuje před očima. Krrásné..

Ač se bráním, musím taky požádat o poslání :-) Je to překrásné. Děkuji předem. ;-)

Jéé, Kdyby mi vodník říkal tohle, tak to bych se možná nechala i utopit :-D

ivkaja: Díky moc! Mně se to taky docela líbí, když to čtu s odstupem! Vůbec nechápu, co se se mnou děje, když náhle k něčí básni začnu psát veršovaný komentář a náhle je z toho něco takového, co později povýším na dílko...Jako by v té chvíli do mne vstoupil duch dávného mistra básníka, možná i několik současně! Nevím, co se kolem mne děje, jen prsty klopýtají po klávesnici v bláhové snaze zachytit prchavé myšlenky a pocity...Možná si někde něco vypůjčím z knihovny akáši, v níž je prý zapsáno vše - to, co bylo , je i to , co teprve bude...Nevím, jak se na ni napojuji, ale určitě se mi to nějak daří...;o)
Je to jako šachová partie: Člověk náhle vymyslí nějakou kombinaci a netuší, že něco podobného už třeba vyzkoušel někdo jiný a třeba to i popsal v nějaké knize o zahájení, střední hře či koncovce věnované určitému typu hry! Takových teoretiků i praktiků, co se pak podělili o své zkušenosti, je spousta a ani profíci s vytrénovanou pamětí a ne jen amatérští šachoví nadšenci jako já nemohou všechno znát, ale střípek informace může kdesi ulpět a včas je použit! A tak člověk objevuje objevené a neví o tom, zaujat vlastní tvůrčí činností a dává do toho celé srdce...