Na silném laně jen z minulosti do budoucnosti s hrdostí i pokorou....

Jo, dobrý..

Síla nitra a horského vřídla
dá tvé k přítomnosti křídla!!

Polibek slaný mezi dveřmi,
jeho rty šeptaly "věř mi"...

milostná píseň velryb
až z hlubin moře zaznívá
kytovec pozná nejlíp -
jaro se mořem vracívá

Některé verše mi přijdou hodně nepřirozené...a na konci si oprav chybu v "postrácím"...

Jdeš svou cestou...:) krásné....

navždy ve mně zůstavá tvoje voda živá...:) ten závěr je moc pěkný...

Je to opravdu krásné...i ta fotka...jeden chce líbat...a druhý se odtahuje...

tak tato se mi líbila...a i ty obrázky mi tentokrát nějak sedly :-)

gabkine, nádherné.....úplně cítím, jak mě hebké ruce vloček hladí po tvářích a mráz štípe v prstech bez rukavic, nebe se líbá s obzorem a i tmy je trochu víc....

kávové zastavení
milé pohlazení :-)

myslím, že těch kamenů mnoho nepoletí :-)

no tohle... takovou sms bych hned dala SMAZAT - OK

Ten, který s láskou na Tě hledí
nevidí vrásky, šediny,
vidí Tvé srdce, září mědí,
pro NI jsi jeden, jedinný...

Když láska srdce touhou zavalí,
je jedno, že se všechno provalí,
láska si nedá poručit
věř jí, zase máš proč žít....

Nevěrná:
Hlas srdce poslouchat je zrádné...
Co když je jednou napadne,
že stáří vlastně není žádné,
a z řetězu se utrhne?
Směšný je pohled na šediny,
co prohánějí mladou laň,
z citů svých snovají hned rýmy,
k Fortůně natahují dlaň?
A i u božské Afrodity
o trochu Lásky žebrají...
Že k smíchu zdají se být city
starce, jeho sny o ráji,
co Láska poskytnout mu může,
/jenom zrcadlům vyhnout se!/
pak v představách svých má tvář muže,
ne lalok kůže svěšené
a brázd jak rozlehlém lánu,
co právě traktor přeoral,
a než-li rozloučí se v Pánu,
srdce, co Láskou bije dál...

V srdci ti náhle zazní píseň
a v duši slyšíš básně hlas
rýmy se hrnou a divíš se,
do kláves ťukáš jako ďas.

A to je ono, oč tu běží,
múzy ti klidu nedají,
přestat psát, to jde jen stěží,
když ženy Tebe volají.

Láska a touha jdou Ti v patách
i když už v skráních bělá vlas,
neodmítej ji, zraje v latách
s létem se vrací k Tobě zas.

Četl sem někde takovou studii, že i radikální odmítání jakékoliv škatulky a pózy je vlastně póza sama o sobě. To jen tak mimochodem.
Já osobně se zásadně vyhýbám oblečení profláknutých značek a přiznám se, že na staré džínsce mám placku s áčkem v kroužku, ale jen takovou malou a schovanou pod klopou : ))

Zajímavá myšlenka : )

Ivkaja:
Nějak mi ujel rytmus a když jsem to chtěl upravit,
vypršel mi čas...Vlastně to samo ulítlo a já najednou měl zas titulní stránku. Nějak to zlobí...
Láska je plamen, co se zhasit nedá,
když vzplane uvnitř, tak chce rychle ven,
o Lásce svědčí i tvář jaksi bledá,
prsty, co v klávesách tu bloudí jen...
Jo, člověka napadá spoustu věcí najednou a když se tak ty myšlenky tlačí u výstustupu, mnohdy dojde ke zmatení pojmů...