|
doufám, že se nikoho neurazím tím, že si dělám legraci z tak krásného aktu, jako je milování.....
|
Když pohladíš můj klín
zvlhne, já to vím.
Je to tím, že mé srdce
láskou zpívá,
a proto tě tolik vnímá.
Když pohladím tvůj klín
ztvrdne, já to vím.
Je to tím, že myslíš
druhou hlavou,
v tu chvíli jsem pro tebe
tou pravou.
zvlhne, já to vím.
Je to tím, že mé srdce
láskou zpívá,
a proto tě tolik vnímá.
Když pohladím tvůj klín
ztvrdne, já to vím.
Je to tím, že myslíš
druhou hlavou,
v tu chvíli jsem pro tebe
tou pravou.

PrimaDen: Tohle už jsem párkrát četl, jen jsem neměl odvahu ho komentovat. Je to tak krásné i vtipné a pokud by to snad nějakého puritána uráželo, pak neví, co je láska a vpravdě si ji ani nezaslouží! Vždyť by ani neuměl přijímat její nejkrásnější dary, nevěděl by, co s nimi! :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Košilatá : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Romantický blábol
Předchozí dílo autora : Nejsem Barbí
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Lorraine [18], Sari [18], Pejda3 [18], bea.mai [18], Pišák [18], Laura Eleonora [18], CassiusRomarius [14], Sucháč [13], slunceblunce [10]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

