Nejen, že asonance vržou a piští, též nesourodé a nejasné motivy se tříští. Položeny autorem na papír jsou ponechány svému vlastnímu osudu bez opatrování, rozvíjení, dotahování k pointě dílčí i závěrečné. Takto vzniklá nesourodá změť k pointě dojít nemůže, takže text vyzní do prázdna, protože téma je vskutku nezbadatelné. Přes opakované čtení textu se mi nepodařilo ho v té směsici nakousnutých různorodých motivů najít a s lítostí musím konstatovat, že má snaha porozumět textu vyšla naprázdno. Mně to nedochází. Nedozvěděla jsem se, co až teď mluvčímu dochází.

jayjay: to je mi líto, nejspíš si nikdy neprožíval to co teď já. a nebo si v poezii prostě moc nerozumíme. já se přiznám, že tvoje básně už většinou ani nečtu, protože mi ty přečtené nic moc neřekly. ale nechci to globalizovat, některé byly myslím i velice povedené. třeba tě zaujme jiná moje báseň.
na světě je spousta nepochopených děl, tak se netrapme kvůli pár řádkům a zkusme najít to společné, ne to rozdílné:)

Tohle neumím... a tolik toužím umět se na svět takhle moct podívat... Tiše závidím a jdu pročítat znovu a další a další...

Jak báseň koresponduje s názvem.

jayjay: Co konkretne bys chtel zjistovat?

Yasmin: Jasně. Tak když to hodnotíš z tohohle úhlu pohledu, tak mě to moc neoslovilo, nevtáhlo a nic to ve mě nezanechalo.

jayjay: to je prostě poezie. v poezii nemusíš rozumět přesně každýmu obratu. hledat za tím nějaký logický vysvětlení. jde hlavně o ten pocit, jak psala ioreth. buďto Tě to zaujme, vtáhne, zanechá to něco v Tobě nebo ne. a to je samozřejmě u každého člověka a jeho vnímání jiný ;o).

... a mezi čárkou a následujícím slovem má být mezera:-)

Moritát se šťastným koncem, neboť milá se s kaucí objevila a miláčka svého nového z cely vykoupila. Text se vyznačuje jednoduchým kolovrátkovým rytmem, takže si ho lze představit jako jarmareční píseň, kdyby ovšem ten rytmus, alespoň ten, který tam je na začátku (první dvě sloky), nezačal v průběhu textu škobrtat a klopýtat. Možná by bylo dobré si text před jeho odesláním do světa po sobě přečíst, a to nejen kvůli zmíněnému uvadajícímu rytmu, ale i pro možnost opravy chyb, jichž je tam nemálo - správně by bylo: 2. sloka, třetí řádek - s překvapením souhlasila; 3. sloka, 3. řádek - po chvilce povídání; 4. sloka, 2. řádek - já jí vyprávěl, 4. řádek - chybí čárka za slovem měnila (které za mé měnila je vložená věta vedlejší); 5. sloka, 3. řádek - jeho oči; 6. sloka, 1. řádek - rychlejší; 7. sloka, 2. a 4. řádek - nadbytečné čárky.

Homér: nedalo :-D, už to zkoušel na něčem jiném i Milancholik...a bylo to...hmmm, takové zvláštní :-D, přinejmenším...
Ale uznávám, že ta hudba, co k tomu byla, byla úžasná!!!

Zdenek39: A teď je jen otázka, co je pro autorku přínosnější :-D

jayjay: Co ty můžeš zjistit když jsi moc neprožil,mě se báseň líbí.

Zdenek39: XD :-D XD

Budeš se divit, přečetl.

Zdenek39: Neříkej, že jsi to přečetl :-D

Snad scénář ten je lepší

Ne, tím to není.

jayjay: Asi jsi mistr v češtině,prostě tobě se líbí strašně málo děl a nejsou jen ode mě.

Jen to takové rozšafné psaní. Hlavně ty obrazy jsou rozšafné a hravé. Ale vlastně jinak nezajímavé, o ničem.
Za přečtení stojí snad jen předposlední tři-čtyři verše.
Jak báseň koresponduje s názvem, nemohu zjistit.

Za čárkami se píše mezera.

V dlouhých nesourodých verších zaniká téma, asonance piští. Ani se mi to nechce číst po třetí...

...Nechápu verš "První slze se setřel z kamenné tváře"....

Téma – nezbadatelné, ani po pátém přečtení mi ho nejde jasně zformulovat.
Ale je-li mezi vámi, kdo naň přijde, chutě sem s ním.