dvěstěbodů je málo :)
moc hezky se to četlo

Ok, budu na to myslet :-)

prostějanek: znát sebe, nemyslím si, myslím, že člověk se mění a s ním i plno věcí s ním...možná že i ty city, ty se taky pořád mění a člověk vlastně ani neví jak;)

p.s. to mi připomíná, že bych si zas pana hraběte měla přečíst:)

pro vaši informaci, všechny svoje básně dávám do sekce ostatní ;)

Opět jsi mě nezklamal, prostě tvůj styl......Jsi Homér-přesně ses označils

Souhlasím s Yanou...napiš až bude naplnění..

Zasmála jsem se od srdce,nepatří sem sice, ale já od smíchu pukla...

Pobavilo, byl by to zajímavý zájezd netušených hořkostí. Tam bys jednou obtěžkán mohl i odhodit uznání.

Jak říká pan Hrabě:
"Bylo to dobré divadlo
přes sklo se dívat
jak byl sám"
a já dodávám, že je to sice pěkné, ale smutné... Myslím že pomůže více znát sama sebe a vědět, co od sebe můžeš zhruba čekat. A taky doufat a věřit :)

PrimaDen: no v poslední době mě láká dada ze všeho nejvíc, nevim jestli u toho zůstanu, ale je to momentálně něco v čem se nejvíc vyblbnu :)

a jinak danke pro pozitivní mikrofóny :D

puero: dada se tomu říká ;)

tož dobré to je. :oD pobavila...!

Hmm slušná avantgarda.

jeden můj moudrý přítel kdysi pravil...nekteří lidé jsou mrtvi o mnoho let dříve nežli jsou pohřbeni,ale mohou si za to sami,protože nemají víru ve vlastní vyjímečnost a vyjímečnost toho že jim byl dán život...a spása?? každý z nás jsme spasitel sobě samým :)..držim ti palec a věřím že depka přejde a život ti přinese spoustu chvil které budou vyjímečné stejně jako ty sama

ty brďo,krátký aleee celkem uderný :)

:) cesta dlouhá tisíc mil začíná prvním krokem,na začátku je strach a nejistota a poté už jen zvědavost a očekávání co že nás čeká za dalším kopcem....stejný je to ze štěstím aleeee ve dvou se to lépěji táhne :),vše se zvládne držím palec,nebo u všecky čtyry

to je tak pesimistický

Na klidném moři nepoznáš správného námořníka,tak vám přeji občas bouři.Pěkná

těším se na báseň až ochutnáš