 22.11.2011 6 1311(18) 0 |
Co cítíš když umíráš?
Pocit míru,
nebo jakožto silný hráč bojuješ,kříčíš,
slyšíš pláč.
Ptáš se proč já?
Jako každý sám v sobě pomalu chcípáš.
Tvé já se strátí v propasti času,
POCHOP,už je pozdě na spásu.
Pocit míru,
nebo jakožto silný hráč bojuješ,kříčíš,
slyšíš pláč.
Ptáš se proč já?
Jako každý sám v sobě pomalu chcípáš.
Tvé já se strátí v propasti času,
POCHOP,už je pozdě na spásu.
21.03.2012 - 00:39D_P
Už název ve mě vyvolal asociace - a co teprve dílo? No prostě paráda jak se patří
23.11.2011 - 14:21jeden můj moudrý přítel kdysi pravil...nekteří lidé jsou mrtvi o mnoho let dříve nežli jsou pohřbeni,ale mohou si za to sami,protože nemají víru ve vlastní vyjímečnost a vyjímečnost toho že jim byl dán život...a spása?? každý z nás jsme spasitel sobě samým :)..držim ti palec a věřím že depka přejde a život ti přinese spoustu chvil které budou vyjímečné stejně jako ty sama
22.11.2011 - 19:17ARA
Ty tedy umíš potěšit umírajícího ..., ty malá eutanázie! :-)
22.11.2011 - 18:20Na spásu není pozdě ani při umírání.... je pravda, že mnozí lidé při umírání cítí mír, jiní bojují.. sami v sobě pomalu chcípáme v propasti času... ale nikdy není pozdě na spásu....PS: Oprav si trochu poslední dva řádky...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Co cítíš : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : jednou
Předchozí dílo autora : šašek
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
