01.03.2013 - 15:38
6(4.)
No, tady nehodnotím formu, nedá se tu vlastně hodnotit nic, protože by to bylo...neetické? Neslušné? Necitelné? Asi tak, je to akutní vypsání z bolesti a tak to beru, jen bych možná tu anotaci napsala trochu jinak... Nevím, jestli si někdy lidé zaslouží vědět vše.
01.03.2013 - 15:01
111(93.)
puero: Může být. Pak ale těžko tvrdit, že křesťanství je něco víc než pohádka. (A existence teologie coby vědy je pro smích)
Já osobně to i tak beru a snažím se vědu a víru separovat, bohužel, v diskuzích s věřícícmi to nejde, chtějí si tu pohádku "vědecky" potvrdit a nechápou, že to co dělají je jen hra na vědu.
Já osobně to i tak beru a snažím se vědu a víru separovat, bohužel, v diskuzích s věřícícmi to nejde, chtějí si tu pohádku "vědecky" potvrdit a nechápou, že to co dělají je jen hra na vědu.
01.03.2013 - 14:31
7(3.)
Makyna: Děkuji :) , ... to záleží na situaci a pohledu, tady jsem tím myslel že přítelem a tím, kdo prolomí samotu je stín který záhy přišel. :/
01.03.2013 - 14:26
111(92.)
Vladan: No, přijde mi to zavádění vědeckosti takové účinkem se míjející. Jako měřit délku oceánu krejčovským metrem. Navíc se obávám, že přesnějším definováním se dobereme jen většího chaosu. Museli bychom například začít v těch nejhlubších základech, daleko od náboženství. Museli bychom definovat hmotu a energii a antihmotu a stanovit, jak vznikají a vzhledem k tomu, že by to bylo jen další kupení teorie, dospěli bychom nutně k týmž teoriím, kterým věříme a které si moc podobné nejsou. Třeba já nejsem materialista, ale jen proto, že mám vlastní teorii, kterou dost možná nikdy nebudu moci jak dokázat.
01.03.2013 - 14:18
111(91.)
puero: Moje zkušenost z diskuzí s křesťany je taková, že nerozlišují některé významy - obvykle tam, kde by se dostali "do úzkých", kdyby použili přesnější význam. Jejich reakci jsi přesně vystihl: "Tvůj pohled na moje pojmenovávání koček psy, respektuji. Ale nezměním se k vůli tomu." Většinou chtějí, abych se já přizpůsobil jim - to ovšem znamená ztrátu rozlišení (jedntlivých druhů) a výrazně ztíženou možnost argumentace. Jak neznám křesťanskou filozofii (či spíš teologii?), hádám, že právě na tom staví - aby nebylo možné proti křesťanství argumentovat, úmyslně zavádí nepřesné a matoucí definice pojmů a brání větší vědeckosti. K čemu, že.
01.03.2013 - 13:48
111(90.)
Vladan: Mohli bychom ji stanovit. Ujednotit svoje definice. Já ale popravdě nemám energii to tady všechno sledovat.
01.03.2013 - 13:41
7(7.)
Therésia: Tohle je jedna z básní, u kterejch jsem si jistej opakem :D Je hrozně, ale hrozně čitelná, říká o sobě všechno na první pohled :)
01.03.2013 - 12:55
17(8.)
výstižné, perfektní.. snad nejbolavěji v básni mi zní "sen o volnosti".. proč svoje touhy a přání přesouváme stále více do snů a virtuality, proč člověk nemůže (či nechce?) žít svobodněji?.. :-)
01.03.2013 - 12:34
17(7.)
..originální přirovnání života k cirkusu, kašpárku i krotiteli. Pěkná, pravdivá báseň. :)
01.03.2013 - 12:33
6(6.)
Sigmund Freud v roce 1905 vysvětloval oblibu železnice slastí způsobenou mechanickými vzruchy, jakou u dětí způsobuje kolébání, houpání nebo vyhazování do výšky: „Otřásání při jízdě vozem a později při cestování po železnici má tak fascinující účinek na starší děti, že alespoň všichni chlapci se jednou v životě chtějí stát průvodčím nebo kočím. Dění na železnici vzbuzuje u nich nevysvětlitelný zájem mimořádné síly a v období fantazijní činnosti (krátce před pubertou) se jim stává jádrem vyloženě sexuální symboliky. Nutkání k takovému spojení jízdy po železnici se sexualitou zřejmě vychází ze slastné povahy pohybových počitků.“ Vytěsněním těchto slastných počitků pak Freud vysvětluje úzkost z železnice, siderodromofobii.[4] Ve Freudově době byla jízda vlakem skutečně spojena se silným drncáním a houpáním.
wiki
wiki
01.03.2013 - 12:29
6(2.)
souhlasím s Yanou. Forma nemusí být úplně přesná. Důležité je vypsat své pocity a smutek i bolest. Ovšem ty veselejší se čtou lépe :) k obsahu - jsem ráda, že se vše v dobré obrátilo.