taron: Miro Sparkus: díky

“What can be explained is not poetry.”
(William Butler Yeats)

černálili: Děkuji za okamžik u mě...:-) Ano, máš pravdu, ale je v rovině obyčejnýho momentu, tak jako je všední den, bez smokingu... Tak se snažím psat... :-) ještě jednou děkuju za pozornost i myšlenky :-)

Příjemně se četla, s dobrým obsahem. Jen mi ke konci vadilo "zrcadlama" - zrcadly.

oprav si hrubé pravopisné chyby

Jako...hm... je vidět, že miluješ přírodu a ona ti dává inspiraci k zpěvu a k poezii...ale chce to zapracovat na sobě, na jazyku, na tvořivosti a tak...nějakou knížku sebou máš? Kromě kytary si přibal malou knihu, není nic krásnějšího, než si číst v divoké přirodě, to mi věř, vyzkoušej, doporučuji...já teda, přiznám se, čítávám v rozkvetlé zahradě, ale účinek je podle mne úplně stejný:)

Zdenek39: opravit si chyby :))

miroslawek: Promiň co tvá slova znamenají?

stromy, šuměla, přebíhala, vítala

Lhal bych, kdybych řekl, že rozumím každému slovu, které je tam napsáno, ale i tak to na mě působí hodně silně. Je to úplně něco jiného, než co se tu běžně objevuje. Zpracování je skvělý, dodává tomu ještě větší dojem.

Hezká báseň, musím říct, že ty rýmované já mám raději, i když tobě volný verš jde celkem hezky. Možná bych uvítal i ještě trochu více rýmů, ale pěkné, zvolila jsi i hezké, neohrané verše..

Lásky/krásky to mně vůbec neruší. Ani objetí/dojetí. S rytmem je to slabší. Ale to se dá časem doladit, pokud nepovažuješ to, co napíšeš(tak jako někteří jiní) za své dítě, kterému by ublížila pozitivní změna.

úprimnú sústrasť... krásna báseň

Pěkná myšlenka v závěru :-)

Smutná krása ...

slova ÚTĚCHY jsou MARNÁ...bolí to a bolí a nikdy nepřebolí... mám v očích slzy a taky tam vidím svého otce...už jsem to tu někdy psala,chodívala jsem jako holčička často s ním na hřbitov zapalovat svíčky a vždy mě velmi zaujal otcův podivný smutek...takový zvláštní, nevyslovitelný...vnímala jsem ho a on to ani neví a netuší, nebo možná už v nebíčku ví, on ho přenášel na mne...ale ten pravý smutek, ten, jako měl on jsem sama zažila až zemřel, takže teď chodívám na stejné místo s prožívám, co prožíval on, jak divné a zároveň ironické...
raděj tam nechodím a s dětmi ještě neraději.

fíha. Homére trvalo mi to, ale tvá díla jsou fakt dobrá...asi jsem jim konečně přišla na chuť :))
a Puerův koment? - prostě úžasné:)

Děláš, jak kdyby byl sex nějakou společenskou nezbytností. Jako když si před dvěmasty lety nevzal muž do divadla klobouk. Nemít sex týden a člověk je znemožněn, trapné faux pas, nemít sex déle, lépe lhát a nepřiznat se. Být panic - to už se nedá vyznat ani ve zpovědnici.

povedená

Viviana Mori.máš pravdu opravil jsem dik,za koment

No vidíte a mě se zase nejvíc líbí ten začátek... :))
Poslouchám útržky vět
jen z těch se skládá svět
když jen stíny mně poví
"Dobrý den..."