Láska je všechno, pro co stojí žít...
Je to ta nejsilnější droga na světě...
a já jsem závislák. :-D

loner: ano...co stálo za to být milováno.

Hunter: :) Rána nebyla smrtelná, ale pevně doufám, že bude mít doživotní následky. :D

medvidek.fbi: Nechci být kazišuk či člověk který se živí tím že dává špatné rady,ale pokud chceš moji,dávej si velice velký pozor,komu otevřeš duši.

medvidek.fbi: To znám, přesně takhle jsem to měl se svojí poslední holkou. Ona pořád: Budem jenom kámoši...
No a hádej, jak to dopadlo. Stačilo ji okolo desátý večer říct že mi stojí za cestu na konec světa a už to šlo. :-)
Myslim že se toho nemusíš vůbec bát, jenom je otázka jestli i on stojí o tebe.

Meluzina: Žije ještě? :-D

Hunter: můžu, naše úžasný přátelství a toho se nejvíce bojím :(

Kam bychom se dostali, kdyby nebylo 3 teček... zábavný kousek. :-)

Hunter: Tys mě tedy vzal vážně! Ve skutečnosti byla ta báseň napsaná pro velmi sympatického muže, který tak dlouho měřil, až jsem musela říznout. :D

medvidek.fbi: Nic nemůžeš zkazit tím, že mu řekneš pravdu, jen to nesmíš uspěchat. :-)

děkuju :) .... no kéžby jsem někdy našla odvahu a řekla mu to :O

Teda... trochu šokující vyústění, ale stojí to za to.

Je to hezký, ale takový morbidní. Na to že je ti 28... to by chtělo trochu něčeho živého. :-)

Žít neznamená jen přídávat dny, žít znamená mít cíl, za kterým půjdu.

taháš mi slova z duše. Vím jaké to je,nestrácej naději.

BorůvkaB: jak sem tě krátkodobě poznal tak v to nepochybuju!)))

Je dobré mít se ke komu vrátit, když se člověk zklame v lásce. Jen tak dál

poeta: Věřit sama sobě... Po tom všem vcelku těžký úkol ale já věřím v jedno: Jednou bude líp a snad se mi i podaří opravdu něčeho dokázat :)

štěstí mé se ukázalo
být hrou karet falešných

velmi smutné, velmi hezky napsané...

BorůvkaB: tvé sebevědomí podléhá bohužel nezdravé iluzi...nejvíce se to dějě v česku kvůli rodičům kteří neumí podpořit ale jen kritizovat..to nemusí být tvůj problém! jen statisticka.

Rozhodně máš v sobě obrovský potenciál a básen je sice dost sebekritická na můj vkus! ale hodně zdařilá.

Mimo rámec básně já sám prohlašuji, že někteří lidé se neměli vůbec některým rodičům narodit...to souhlasím i s Bartošovou třeba..rozumím ji co tím chce říci...ale většinou rodiče měli bud stejné nebo ještě horší rodiče a podmínky na výchovu a tak se z toho stal bludný kruh Bludného Holandana, co neví kdo je , kým a kde má své místo.

Promin za poněkud morbidní a přespříliš psychologický koment..)) na druhé straně může být už jen snad líp..když se tomu člověk postaví, nebot ač je obklopen rodinou nebo ne , přáteli i bez nich...vždy nakonec ja na život sám! čili by si měl více sám také věřit.))

Vyvolala na mých rtech úsměv plný nostalgie. Dává dojem nesnesitelné lehkosti psaní. Gratuluji :)