Málo mám tvé lásky, málo...

vanovaso: Vidím, žes o tom asi hodně přemýšlela! I já dospěl k stejnému závěru...
Ale musí to chtít obě strany! Jenže v mé písni je to právě Ona, kdo nejeví zájem o komunikaci!
Tak trochu se zajímám o psychologii, i když seminář bych o tom asi neuspořádal. Možná vědět tenkrát, co vím dnes...;-(
Anotaci jsem převzal od někoho moudrého, už nevím od koho, jména jsou to první, co nám ten zpropadenej Němčour ukradne...A taky to, nač ty narážíš, je trochu jiný případ! Když vyhoří vztah a změní se v pouhý zvyk a nudnou frašku, je to jiné, než když jeden odejde morte violenta a manu propria tam, odkud není návratu a zanechá v pozůstalém srdci hluboké rány...
;-(

a nevěř své anotaci, smrt má stále ještě hodně co bráti...

i druhá strana může hledat co jí schází, co se ztratilo... a někdy probrat by to stačilo ... a zas by vše se vrátilo...

Aliwien: Díky! Život se prostě neskládá jen ze samých krásných šťastných chvilek...;o(

Hezky se to čte, i když to není nic veselého. Ale i takový je občas život.

chloeee: Takže si to zpíváš z plných plic?;o)

povedlo ... :)

chloeee: Děkuju! Měl to být lehounký písňový text, který by čtenáři něco sdělil melodickou formou a vybídl jej ke zpěvu, aniž by kladl přílišné nároky na přemýšlení či pěvecké schopnosti. Tomu jsou podřízeny i vcelku jednoduché rýmy s opakováním textu 1. verše a i melodie je taková. Prostě takový malý pokus o hit!;o)))
Snad se to povedlo!

štěstí mé se ukázalo
být hrou karet falešných

velmi smutné, velmi hezky napsané...

taron: Zdá se Ti to surové? Jenže, jak Ti neuniklo, tady už měl rád jen ten jeden! Surově se choval vůči sobě, když to snášel!

Co je po lásce, která zebe,
když u srdce by měla hřát?
On snášel jí i modré z nebe,
ona o jiném snila snad.

Tak proč to tedy protahovat?
I on má právo na štěstí...
Proč trpět má a nemilovat,
když jinde smí jej nalézti?
;o)

Severak: Ale zazpívat si to můžeš i bez kytary! ;o)

Hunter: Děkuji! Samozřejmě, když se to člověka přímo netýká, může si to prostě jen broukat...;o)

Makyna: Děkuji! A plně souhasím s tím, že upřímná, nezištná láska zmírá na úbytě. Snad i proto se ji též snažím rozdávat, kde se dá...;o)

Poslední řádek je nejsurovější :)))
pěkné a ano, velmi melodické :)

škoda že neumim hrát na kytaru, to už bych to šel nazpívat

myslím že by z toho byla hezká píseň, má v sobě tu melodii a jakoby refrén

Je to tvrdý, ale někdy je prostě potřeba umět říct dost. Je to příjemný čtení, když člověk ví, že se ho to netýká. :-D

..myslím, že lásky jako takové, upřímné, pro kterou by se člověk snažil stále stejně nebo alespoň stále, je čím dál méně. Lidé se mění jako počasí a co jeden nabízí, druhý radši kupuje..
Jinak hezky vyjádřené :)