mám pocit že vás muže některé ženy lehce okouzlí, vůbec nepřemýšlíte a necháte se naprosto obalamutit vzhledem a přetvářkou, často to vidím ve svém okolí a snažit se takovou ženu očernit v očích "zamilovaného"muže, to je jak vstupenka do pekla. Zkrátka to s vámi umíme, jde o to jak nás brzy prokouknete. No někomu stačí si užít a ví na čem je, kdo u takové mršky hledá lásku a upřímnost ten pohoří. Ta básnička zpočátku zdá se jednoduchá ale je hodně k zamyšlení a líbí se mi určitý nesoulad, nestejný styl, to mám ráda, mě to udržuje v pozornosti, mám ráda změnu i v poezii

Kouzel plný pytel mám,
rád ti lásko všechny dám. :*

veronika: jo? tak to mě těší, víš, v podstatě si stejně myslím že je to jedna z nedůležitějších lidských potřeb, ale nikomu to neřikej;-)

rigor mortis nákej odpor chyba
jak můžou mi dát wodu,když sem topící se ryba..(-:

v tvych basnich mi zni zkusenost..prozitek..remeslo..hloubka..tim se me dotykaji

libi se mi, jak je jina, Yani..jak je rozdelena na ty tri casti a vubec, ze je o sexu a muzich a zenach..libi se mi

jayjay: Přibliž prosím pilování :)

No, jak to říct... Nápad ujde, ale to provedení!
Já bych začal dodržováním několika základních pravidel. Třeba zásadně dělat mezery za tečkami a čárkami (otazníky, vykřičníky). Potom bych věnoval pozornost stavbě věty. Co věta, to myšlenka. Více myšlenek - souvětí. Spousta myšlenek na jedný hromadě = nesrozumitelný blábol. Například věta:
Sedím u divadelního baru,je jedenáct hodin večer a já dopíjím svojí pátou sklenku vína,panuje dobrá nálada,přátelé se baví a já se snažím bavit také,nejde to,každý můj pokus stejně nakonec zmaří myšlenka té samoty která se mě nechce pustit už od konce toho zpackaného vztahu.

spojuje spoustu myšlenek do jednoho hrůzného souvětí. Rozparcelovaná na části (sezení u baru x nálada x zpackaný vztah) by mohla vypadat třeba takto:

Je jedenáct hodin večer, já sedím u divadelního baru a dopíjím svojí pátou sklenku vína. Přátelé kolem mě se výborně baví, i já bych se měl bavit, ale nejde mi to.
Každý můj pokus stejně nakonec zmaří vzpomínka na samotu, která mě zase čeká a vztek na sebe sama, že jsem ten vztah tak zpackal...

Jasný, máš recht, to přesně sedí, měl jsem, eufemisticky řečeno, zpomalené myšlení.

Bibi: Díky! Ten had může ve fantazii představovat ledacos, ale primárně se tam objevil kvůli pokušení, které je zmíněné na začátku a celé je to vlastně o něm. A do rýmu se hodil, to je taky pravda :).

Moc dobra, zacatek skvely :)
Super!

Pohled na hlavu zvenčí a zevnitř(, o formě a o obsahu :-D). Nemusí se (nutně!) jednat o dvě básně. Je to jedna báseň o dvou částech. Formálně by se ještě dala dopilovat.

mannaz: Dík! A závidět netřeba, ono není všechno tak, jak se to tady hezky rýmuje ;-)

Moc pěkně se čte. A tiše závidím, jdeš do všeho naplno :-).

krásné a naprosto rozumím :)

DDD: moc děkuju :)

Špunt: rozkaz pane

Počkej, až „začneš něco dělat“. To budou taky velice zajímavé myšlenkové pochody. :-D

Dovolím si citovat:
Práce, svačinka,
práce, oběd,
práce, tlačenka,
pivo, práce, prejt...
(--Umbrtka: Strava)

Zamila: Děkuju, snażím se. :)

TomasNois: Dík.
Tou buranštinou je to pro mě jednoduší než neburanštinou.