Homér: Tak já tu v zimě budu. A možná mi to ani nevadí..co jsem se krapet zcvokla, slunce a malebná krajina a krásné počasí mě ničí. Vánoc se ale děsím...

Dandy: děkuju.

Plynové lampy. To ještě existuje? Když si tak člověk uvědomí, co všechno ještě existuje a přitom by existovat už vlastně nemuselo. Nebo nemělo existovat.

Jaro se nezadržitelně blíží kazdým dnem.
Moc pěkné,krasu musime hledat i v ošumělosti.
Vždyť je prostá.

vždycky se nakonec zase rozsvítí

Tak posílám ti zpátky ra...ať z dost je zase radost.

Čus, ahoj, nazdárek, kašpárek, nechal jsem tu pozdrav. To chce soudkyni Barbaru.
Snad bude líp, na jaře. Oh no, já vím, je to daleko.

Tak nějak bych si s tím víc pohrál. Nechat vítr bez přídavného jména, to je básnický hřích:-). Vánoce nesnášim. A chryzantény patří leda na hrob. Nechci být přes zimu v Čechách, mé tělo je zatím proti, kupovat letenky na poslední chvíli, to vyjde hodně draze. Ale já tu prostě přes zimu být nechci.

Radost pohledat nebo počíst

Déšť slz ,vánoce přededveřmi.
Oblaka rozestoupena v modrave pláni
hvězdy.
Krasné je vše kolem,jen se zasnít

Miňko: Mně to připomíná situace, kdy mám v jednu v noci tvůrčí přetlak, tak vylezu z postele, sednu k papíru, a v tu ránu všechno zmizí a napíšu akorát hovno :)

To je let co ses ztratil z tohohle světa a ta báseň pořád dělá, že tu jsi a miluješ a žiješ jako to, cos byl dokud jsi byl.

Hanulka: Hani děkuji moc.

Dandy : je to kreativní báseňka se surrealistickým nádechem, což je takové osvobození mysli. Je to krásně šílené. Díky.

Miňko: Dík za komentář.

Krásně šílené..

Zajímavé ale ...???

To je hodně zajímavé....

Kdo umí ten umí... invence, sdělnost, poetika, profesionalita..

Psavec: Díky moc...