|
|
|
|
|
|
|
A opět je zpátky váš polooblíbený autor s dávkou svých prý extravagantních nevyžádaných projevů, tučně protkanou autoiluzionistickou pseudosugescí jasně evokující naprostý nedostatek asociací, spiklenecké šeptání o ničem, nimrání se v zárodku prokládané výkřiky o brzkém konci vesmírů. Ponurý lokální sarkazmus prošitý netrpělivou notou místy až teatrálně nesmyslné upřímnosti.
|
|
výnimočne som sa pri písaní vykašlal na formu a proste hodil na sklo to čo bolo na duši... je to "dielo" typu ventilácia.
|
|
|
|
Ani korunu nedejte těm skřetům zazní od trůnu.máme po sametu.vše je v pohodě máme dobrou péči s chlebem o vodě vynecháme řeči.úryvek z básně M.Řezanky. plakáty moci.která mě přiměla napsat svůj abstraktní výlev citů.
|
|
|
|
Někdo mi leží v žaludku
|
|
|
|
po delší době něco ze šuplíku
|
|
Po první strofě dál nečíst..
|
|
Nechala jsem se unést myšlenkami k zeleným kopcům na severu...kdy už tě za to zatknou?
|
|
jsme nuly, totální nuly a nulama už zůstanem
|
|
nebohéma. díky lakomci za inspiraci.
|
|
|
|
Kitsune. Spíš taková etuda, abych sem pořád nepsala disociativní volný verš.
|
|
|

