Jak je možný, že zadávám téměř pokaždý kategorii láska - zklamání? Asi prostě umim psát jen sentimentálně-zoufalo-marně...
26.11.2011 17 1409(30) 0 |
srpnová...
01.09.2008 11 4008(25) 0 |
jsem prokletá??
08.11.2009 12 1733(26) 0 |
(I.N.) báseň je trošku staršího data (ale ne zase moc)...
Věnováno tomu, který si ve virtuálním světě říká Sleeper, ale také všem těm, kteří nemohou - či nechtějí - přejít od slov k činům!
19.11.2008 10 1176(23) 0 |
*******
03.01.2010 12 1410(26) 0 |
(P.) pokračování předchozí ("Proč?")
a i trochu s úsměvem.. však ztrácím "starou belu":-))
19.01.2009 8 1533(13) 0 |
ve zkratce
04.11.2011 7 1335(23) 0 |
škoda slov na anotaci.....
29.01.2011 12 2077(36) 0 |
...oh shit...
06.08.2009 8 1339(19) 0 |
když se jí díváš (v představách) do očí..
01.04.2012 7 1124(8) 0 |
opět se mrška sentiment přišel podívat k mým dveřím ...:-)
08.12.2012 6 1113(13) 0 |
dávno
16.10.2011 7 1294(23) 0 |
14.12.2012 36 1905(51) 0 |
24.07.2009 11 1882(28) 0 |
pokusila jsem se napsat něco děsně francouzskýho a "stylovýho"...žel bohu se v tom najde kapka pravdy...psala jsem to v naprosto zoufalý náladě a šílený touze...
18.10.2009 7 1476(26) 0 |
nebyla by na škodu kategorie básně / "láska"
....(maybe it used to be so..ale teď je všechno ok =) měním se..)
22.12.2010 4 1542(24) 0 |
sobě.. jiným..
07.11.2011 5 1326(7) 0 |
je to jen křik, výkřik a vzpomenutí, že nikdy nezapomenu..
28.04.2010 7 1472(16) 0 |
07.01.2013 16 1228(19) 0 |
Co člověk skrývá, stejně jednou vypluje na povrch......
03.03.2008 5 1249(16) 0 |
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Páárkchen... [16], mononoke [16], daissy [16], Hledající [16], candy [12], geek [11], Barboratincl [11], Nial [9], Kain257 [8]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)