|
|
Stín bývá za mnou
plátno zeje prázdnotou
Oči mám zavřené
s větrem splývám
psát zapomínám
divný klid bez nás
refrén ztratil vzrušení
tuším v zádech mrazení
touhy ticha neslyším
ač dlaně prahnou
líbat nesmím tě nahou
Ubíhá čas všednosti
plátno zeje prázdnotou
Oči mám zavřené
s větrem splývám
psát zapomínám
divný klid bez nás
refrén ztratil vzrušení
tuším v zádech mrazení
touhy ticha neslyším
ač dlaně prahnou
líbat nesmím tě nahou
Ubíhá čas všednosti
Asi máš s tou empatii pravdu. Nejspíš jsem zrovna z te generaci, které empatie do značné míry chybí. Nebo jsem jen hloupej. Třeba na tom zapracuji a časem budu chápat i ty nejkomplexnejší a nejzašifrovanější texty. JInak se mi to líbilo, jak ale jak říkám na můj ůsudek nemůžež dát, když o tom vůbec nic nevím.
Máš tam dvakrát prázdnotou a prázdnoty, co tam dát nicoty ? To mě trošku rušilo, jinak , zklamání? Hmm, jedině se vypsat a bude líp, u mě dobrý .))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
nekonečno : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : vnímání..
Předchozí dílo autora : nalhávání

