Vrátil jsem se kousek nazpátek do časů, kdy byl jsem mlád, do světa půvabných pohádek, které jsem slýchával rád. Jen děj jsem poněkud upravil, tak jak už zvykem je dnes, i vlk by se z toho poučil, že život je někdy pes...

Ty mi stojíš za všecko, čím jsem kdysi žil, když jsem kašlal na všecko, co teklo, jsem pil!

doufám, že se nikoho neurazím tím, že si dělám legraci z tak krásného aktu, jako je milování.....

Před časem jsem Cimrmanům napsala veršovánku ke čtyřicátinám...samozřejmě v "absolutních rýmech", jak jinak :o))

... dnes nějakou veselejší ...

Báseň vznikla po jednom dialógu. Neviem, či je zaradená v správnej kategórii, to posúďte prosím sami. Rada by som už v úvode upresnila, že som sama veriaca, a teda vôbec nemám v úmysle znevažovať vieru.

Další z mých rádoby žertovných komentů k básni podobného názvu /"Z peřiny se stalo nebe!"/...

Vzpomínka na dovolenou.

Pro změnu z trochu jiného soudku...;o)

Helenka Vondráčková zpíval kdysi velký hit: písničku "Chytila jsem na pasece motýlka!" Dáda Patrasová pak na stejnou melodii zpívala: "Chytila jsem na pasece žížalu!" A já, vida příšernou říkánku o klíštěti u reklamy na očkování, jsem složil tohle...

pro pobavení...víc od toho nečekejte:-))

-

:-)

...... hmmmm, tak to cítí sběratel hmyzu

Pro naše čarodějky.

...

Zub bolavý já chtěl brát hákem, leč chybička se vloudila, já opíjel ho tuzemákem, on střízliv dál a zpit snad já! Když nejlepší člověkův přítel snad trochu zbystřil smysly mé, bláhový snílek, krásy ctitel tu naťukal pak verše své...

Narazila kosa na kámen, lupič dostal citelné ponaučení.