|
Vzpomínka na dovolenou.
|
Na Mošnovském letišti,
musím projít rámem,
když ten přístroj zapiští,
ztuhnu vám jak kámen.
Žena tiše hudruje,
velice je bledá,
strážný mě hned šacuje,
teroristy hledá.
Proč to vlastně houkalo,
teď si hlavu láme,
děsně mě to naštvalo,
omluvte se, pane.
Záhada je rozťatá,
víme, co to bylo,
moje srdce ze zlata,
přístroj pomýlilo.
musím projít rámem,
když ten přístroj zapiští,
ztuhnu vám jak kámen.
Žena tiše hudruje,
velice je bledá,
strážný mě hned šacuje,
teroristy hledá.
Proč to vlastně houkalo,
teď si hlavu láme,
děsně mě to naštvalo,
omluvte se, pane.
Záhada je rozťatá,
víme, co to bylo,
moje srdce ze zlata,
přístroj pomýlilo.
09.04.2023 23:59
Psavec: ...si vem, že by se to fakt někdy stalo...to je skoro jak, co pašujete? no co, co, to co mám nejraději, jako mámu a tátu, sůl a cukr
07.04.2023 12:49
Tak ta je pecka, málokdy, skoro teda vůbec, se mi stane, že bych se u básničky nahlas zasmál, ale tohle je výjimka. Fakt super nápad a i to zpracování... chválím.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.