Jde o "mé" sté dílko zde na Psancích a tak jsem si dovolila přizvat ke spolupráci autora z nejmilejších nostalgika. Jde tedy o společné dílo autorů "ivkaja+nostalgik"

Opět a zase... měla jsem potřebu.. něco .. udělat?? Tak tady je... zasvěcení pochopí, nezasvěcení se, doufám, pokusí pochopit... ;)

Věnování...komu??... hádej:-)

(J.)Poděkování jednomu z vás(j.c.) za milá i moudrá a těšící slova. On už bude vědět....:-) obrázek jsem vybrala tento, protože mi přiipadá klidný a harmonický. Pozitivní básně, v nichž netrpím, mě nějak nejdou..............

Dík, žes v tom pekle byl se mnou právě Ty (on ví...). Nemůžu to dokončit, ale naše kamarádství taky ještě nekončí, tak třeba časem...

A zase zkouším brnkat na něžné strunky vašich srdcí...;o)))

To se nabízelo samo...

Kdo chce, ten mi porozumí i bez dlouhých úvodů...

... tuhle básničku jsem kdysi napsal své úhlavní kamarádce k svátku ...

snaží se toho tolik říct. . .

Vymyslel jsem ji pro Náčelníka, tak doufám, že se mu bude líbit, i když byla jen na rychlo a není nijak kvalitní :=). (slovo Tůdle můžete volně zaměnit za nasrat nebo jiné vhodné)

Věnována člověku, o kterým málokdo ví, jakej je :)

Není nad to, když vám někdo dokáže setřít slzy z očí...i z duše;)...tuhle kratičkou básničku bych chtěla věnovat člověku, kterého si nesmírně vážím...děkuji J;)

Věnováno tomu, kdo umí milovat

věnováno ;-)

daleko a přitom blízko...