|
daleko a přitom blízko...
 29.04.2009 2 3074(15) 0 |
Čtu Tvé řádky,
slova se mi na jazyk derou,
tenhle čas držet a nepustit,
vždyť je tak krátký
a já tak ráda jej trávím s Tebou.
Víc neznám Tě než znám
a přitom vím že jsi mi blízká,
kolikrát se mi po Tobě tak moc stýská.
tak ráda jsem že tě mám.
Jsi osůbkou co vykouzlí mi úsměv na tváři
někým kdo mé oči rozzáří
dělí nás desítky kilometrů
a přesto vím, že jsi tu
slova se mi na jazyk derou,
tenhle čas držet a nepustit,
vždyť je tak krátký
a já tak ráda jej trávím s Tebou.
Víc neznám Tě než znám
a přitom vím že jsi mi blízká,
kolikrát se mi po Tobě tak moc stýská.
tak ráda jsem že tě mám.
Jsi osůbkou co vykouzlí mi úsměv na tváři
někým kdo mé oči rozzáří
dělí nás desítky kilometrů
a přesto vím, že jsi tu
29.04.2009 - 22:33Zrovna se mi po někom stýská, tak by mě to mělo oslovit, ale nestalo se. Slova jsou vedle sebe naskládaná správně, zdá se mi, ale chybí tomu šťáva. (Možná je v tom něco osobního, tak to třeba nedokážu dost dobře posoudit.)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pro Tebe : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Život
Předchozí dílo autora : Střep
