Krátký příběh o šťastné rodince.

Kam až může zajít šikana.

Kdo ví, jak to ve skutečnosti je?

Taková krátka povídková úvaha na dobrou noc

O nemoci zvané upíři

Prokletá láska.. Láska k upírovi...

Aneb smutný konec jedné mrchy...

Hrůzné vraždy... zohavená těla... psychicky narušený komisař... temná minulost... posedlost ďáblem...a víra...

Byl nebyl, jeden plesnivý sklep. A v něm byly uvězněné tři krásné princezny. Držel je zde jeden moc ošklivý kanibalistický vrah. Ale nebojte se, milé děti, dva švarní zachránci v krásném bílém autě už jedou na pomoc! Otázkou ovšem je, kdo bude naživu, až dorazí.

Povídka je o holce, která prostřednictvím ICQ pozná co je to opravdový strach.

Princezny jsou pořád ještě ve sklepě a jsou čím dál více hysterické. Ale koneckonců, vzhledem k tomu, že si pravděpodobně brzy vychutnají úžasnou večeři v roli večeře, nemůže se jim nikdo ani příliš divit...

Povídka je o cestě páru na párty.

Na scéně a ve sklepě se konečně objevují muži. Dámy, netlačte se, na výběr je mnoho výtečných partií - je libo studeného ignoranta, pravděpodobného homosexuála, či snad raději kanibalistického vraha? Jen se nebojte, na každou se dostane...

Zrod nového hrdiny syrových horrorů.

Poslední část a nejdůležitější otázka - jedná se o pohádku, ve které přijde princ a všechny zachrání, nebo o krutě realistický příběh, ve kterém všichni zemřou tragickou smrtí?

Ne každý výkyv počasí je jen hříčkou přírody. Do té doby jsem se cítil jako nebojsa. Moje sebevědomí už opadlo. Můžete se těšit na hororovou sci-di povídku s nádechem úvahy, kterou jsem si prožil.

Je to jedna z mých straších (upírských) povídek, takže mně šetřete:o) Pokud byste objevli nějaké chybby, pls. písněte mi:o)

Krátký příběh o vzpominání na dětství