Včerejší noc jsem asi moc přemýšlela...nad smutným osudem některých žen, co znám...;(...Muži by jim měli stát po boku...ale nestojí...bohužel...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Lži, průšvihy s tím spojené, pravdy na dně sklenky...
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
aneb snažím se nebrečet.... Pro všechny, kterým není zrovna dvakrát fajn... i pro ty ostatní... aby si vážili svého štěstí
![]() ![]() ![]() ![]() |
...takhle to nepůjde dál...;( člověk si musí umět odpočinout...i od toho, co má moc rád...děkuji Vám pane Hrabě...Vy jste mě toho hodně naučil...* a taky děkuji všem za podporu...mám Vás ráda...*
![]() ![]() ![]() ![]() |
"Ty nevíš, že zlobivý holky končí v pekle?"
![]() ![]() ![]() ![]() |
Bolest se rodí hluboko v srdci a zrdcadlí se v očích...přilétněte havrani...ať tu mou nikdo neuvidí... /spontální básnička...emoce si dělají co chtějí...ale naštěstí budou mít jen jepičí život/...*
![]() ![]() ![]() ![]() |
Jedna pesimistická...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Ano - ne - ano - ne - ano - ne?
![]() ![]() ![]() ![]() |
/"co budeš dělat po válce? Myslím - kromě toho, že budeš mou ženou?"/
![]() ![]() ![]() ![]() |
Nejcitlivěji býváme zraněni těmi, bez nichž si svůj život nedovedeme v plném rozsahu představit. ROBERT BROWNING
![]() ![]() ![]() ![]() |
19:00 až 21:00 (1.dubna 2009)
![]() ![]() ![]() ![]() |
Jedna z novější tvorby... (Je zajímavý že čím víc píšu, tím míň se mi to rýmuje a má to menší rytmus)
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
ty jsi jako já, já jsem jako ty...
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
bloudím a hledám...
![]() ![]() ![]() ![]() |
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)